Na studii se kromě ZČU podíleli autoři z vědeckých pracovišť v Rakousku, Německu, Belgii, Polsku a na Slovensku. Klíčovou členkou vědeckého týmu byla podle univerzity Viera Skákalová z NTC.
"Objev nové fáze hmoty ve dvourozměrných krystalech otevírá cestu k přesnému řízení a ovlivňování vlastností extrémně tenkých materiálů," řekla Skákalová. To podle ní umožňuje vyvíjet rychlejší, úspornější a flexibilní elektroniku, citlivé senzory a nové technologie pro energetiku, které by bez znalosti chování těchto materiálů při přechodu mezi pevnou a kapalnou fází nebyly možné.
"Když se led mění ve vodu, jde o běžný proces z každodenního života. Co se ale děje, když se na kapalinu mění krystal, který je tlustý pouze několik atomů. Právě na to odpovídá článek mezinárodního týmu fyziků," řekla mluvčí.
'Jako rozpadající se útvar'
Vědci u extrémně tenké vrstvy jodidu stříbrného poprvé popsali a pozorovali existenci takzvané hexatické fáze v tomto typu materiálu. Tato fáze je přechodným stavem mezi pevnou látkou a kapalinou, který existuje pouze ve 2D.
"Představte si to jako vojenský útvar, který se začne rozpadat. Vojáci už nedrží přesné rozestupy v řadách a ztrácejí pravidelné uspořádání, ale stále se všichni dívají stejným směrem a udržují orientaci. To je hexatická fáze. Trvá jen krátce v úzkém teplotním okně těsně před úplným roztavením," řekla Skákalová.
K zachycení jevu využil tým unikátní experimentální metodu, při níž uzavřel krystaly jodidu stříbrného mezi vrstvy grafenu, což je jednovrstvá forma uhlíku. Jejich proměnu sledoval pomocí elektronových mikroskopů s atomárním rozlišením.
Práce v časopise Science je podle Čandové pro NTC historickým milníkem. "Jde o první publikaci se spoluautorstvím NTC v tomto časopise. Je to potvrzení, že naše strategie zaměřit se na špičkový výzkum kvantových materiálů nese ovoce a že se řadíme mezi světovou špičku," uvedl ředitel výzkumného centra Petr Kavalíř.
ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít...
