Jak je to tedy s 'jazykem' prasat?
Prasata jsou opravdu inteligentní zvířata, možná mezi nejinteligentnějšími. Společně s papoušky a delfíny vědci doposud rozluštili 19 výrazů nebo emocí, které prasata vyjadřují. To je opravdu hodně. Jen málo zvířat má tak složitý jazyk.
Co například prasata říkají?
Jako člověk víte, že můžete být spokojený a klidný, to jsou také emoce. Představte si, že přes 90 procent prasat žije ve vepřínech.
Proto si myslím, že je dobrý nápad zjistit, jak se ve skutečnosti cítí. Staráme se o ně dobře, než je sníme? Na emoce zvířat se ptáme od dob Darwina, ale to že známe konkrétní emoce prasat, to je ve vědě docela novinka.
Jak na to vědci přišli? A jak vás vůbec napadlo o tom natočit film?
Sbírali zvuky prasat 10 let, více než 400 prasat z různých zemí, včetně Česka. I čeští vědci se podíleli na té přelomové práci.
Když v roce 2022 vyšla, tak mě to inspirovalo a řekl jsem si "Co kdybychom to vyzkoušeli ve skutečnosti?" Profesorka, kterou jsem oslovil, tomu byla od začátku otevřená v - věda je podle ní přece určená pro skutečný svět.
Kde všude jste tedy nakonec byli?
Rozdělili jsme to na konvenční chovy, což je v podstatě 98 procent. Pak biovepříny a nakonec volné výběhy.
Natáčel jsem zvuky prasat, každou hodinu 15 minut a sedm dní. Měl jsem techniku ve vepřínech v několika zemích. Důležité je, že jsem vědcům nesměl sdělit, kde přesně jsem byl. Dostali jenom chrochtání prasat. Byl to zaslepený experiment: můžeme přeložit, jenom na základě našich znalostí, co říkají prasata, která denně jíme.
Pro vás to byl první film z vědeckého prostředí, jak se vám spolupracovalo?
Chtěl jsem, aby to bylo vědecky přesné, a nejenom novinařina. Nechtěl jsem na ničem slevit. Bylo pro mě nové spolupracovat s vědci, kteří opravdu nechtějí na ničem šetřit, nic urychlit, S vědci jsem o tom vedl mnoho diskuzí.
Vůbec nebylo jasné, jak natáčení dopadne. Protože ta přelomová vědecká databáze zvuků vznikala v laboratořích. Jenže já jsem to potřeboval zasadit do skutečného světa vepřínu.
Každá vědecká práce má na začátku souhrn hlavních poznatků. Co byste zdůraznil vy?
Myslím, že bych neměl prozrazovat všechno. Ale řeknu, že mě to překvapilo. Očekával bych, že konvenční chovy jsou úplně špatně a že volný chov je dobrý. A tak, aniž bych prozradil příliš, byl jsem skutečně překvapený. A překvapená byla i hlavní profesorka.
Mohly by ty poznatky skutečně zlepšit chovy prasat?
Teď se děje to, že se na to podívali lidé zodpovědní za zemědělství v Evropské unii. Pokud vím, tak minimálně v Dánsku se chystají určité změny. Může to ale trvat desetiletí, protože mluvíme o zásadní potravinářské výrobě.
Převratné změny sice čekat nemůžeme, ale zároveň je v plánu vytvořit aplikaci pro zemědělce. Aby si mohli každý den poslechnout, jak se jejich prasatům daří. A tady může začít ta velká změna.
Martin Srb Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít...
