Jindřichovice pod Smrkem se rozhodly obnovit po mnoha desetiletích obecní ovocný sad, který kdysi stával nedaleko kostela Nejsvětější Trojice. Projekt se vrací k historickým tradicím a zahrnuje výsadbu původních sudetských odrůd ovoce. Kromě zušlechtění krajiny také posiluje místní historii a tradici.
Malá Vídeň. Takovou přezdívku mívaly Jindřichovice pod Smrkem. O návrat obce do idylické podoby z časů před sto lety nyní usilují její obyvatelé. Jedním z kroků je i založení obecního ovocného sadu, který se poblíž tamního kostela Nejsvětější Trojice kdysi nacházel.
"Když jsem nastupoval před třemi lety do funkce, přemýšleli jsme s lidmi, jak to tady zvelebit a vylepšit. Zajímalo nás i to, jak se změnila krajina a inspirovali jsme se starými leteckými snímky. Na jednom z nich jsme za hřbitovem nedaleko kostela, kde bývalo kdysi krásné arboretum, viděli cosi, nad čím se pak pamětníci rozpomněli: tam byl obecní sad," vzpomíná starosta Jindřichovic Martin Vondráček.
A tak Jindřichovičtí začali konat. "Zpracovali jsme návrh plánu i s rozpočtem, poradili se o tom, co by tam a kde mělo růst. Obnovu sadu spolufinancuje Evropská unie - s administrativou při žádosti o dotaci nám pomohla krajská Agentura regionálního rozvoje," vyprávěl Vondráček.
Jindřichovický sad obnovuje paměť krajiny i tím, že vrací do hry dávné, původní sudetské odrůdy ovoce, které tu kdysi rostly. "Jednou z podmínek pro získání dotace bylo právě to, že výsadba bude obsahovat i určité procento původních odrůd," řekl starosta. "Třeba u višní už to nešlo, ty tady dneska ničí choroby, takže jsme zasadili vyšlechtěnou odrůdu. Ale u jabloní či švestek se vracíme do místní historie."
V první etapě v prosinci Jindřichovičtí vysadili čtyři desítky vzrostlých ovocných stromů: dvacet odrůd jabloní, švestek, třešní a hrušní. "Bylo to takové společné dílo, ruce přiložili dobrovolníci, žáci a zaměstnanci základní a mateřské školy, místní zemědělci dodali hnojivo," popsal starosta.
Práce budou pokračovat i letos. V plánu je výsadba patnácti vzrostlých okrasných alejových stromů a více než tisícovka ovocných, okrasných keřů a trvalek. "Vše, co vysadíme, nebude jen na okrasu, ale bude mít užitek pro zpracování," upozornil starosta. Sad bude oplocen kvůli ochraně před zvěří, zároveň ale zůstane přístupný třemi brankami, které nebudou uzamčené.
Původní odrůdy ovoce se do krajiny vrací i na Českolipsku. Národní geopark Ralsko koncem loňského roku zahájil činnost ekocentra; první jeho akcí bylo společné sázení starých odrůd jabloní a hrušní, do kterého se zapojili žáci 8. a 9. tříd základních škol z Mimoně a Nového Boru. Sázelo se u zaniklé obce Svébořice a Česká Novina v bývalém vojenském prostoru Ralsko. "Symbolicky jsme spojili začátek činnosti ekocentra s akcí, která propojuje přírodu, krajinu i lidi. Sázení stromů představuje krásný příklad, jak lze vzdělávání proměnit v konkrétní čin," uvedla ředitelka Geoparku Ralsko Lenka Mrázová.
Na památku zaniklých obcí v bývalém vojenském prostoru pak sází geopark dřeviny v takzvané Aleji vzpomínek. Ta již čítá desítky stromů. Všechny jsou to regionální ovocné odrůdy a mají původ z jedné ze zaniklých obcí v Ralsku. "Je málem neuvěřitelné, co vše dokázaly staré stromy, jež bývalým hospodářům poskytovaly stín a ovoce, bez veškeré péče přežít: bezmála půlstoletí působení armád, které srovnaly se zemí více než sedmnáct obcí včetně kostelů a hřbitovů. A další tři desítky let života v divočině. Nyní dostaly prostřednictvím naroubovaných stromů šanci vrátit se v plné síle tam, kam patří," řekla ředitelka Národního geoparku Ralsko Lenka Mrázová....
