Poslanci by se brzy mohli dostat k projednání nového stavebního zákonu. Našla vláda recept na zrychlení stavebního řízení? A je problém, že návrh neprošel připomínkovým řízením? "Obávámse o veřejné zámy, o životní prostředí, o ochranu památkové péče," varuje v pořadu Pro a proti poslankyně Pirátů Veronika Kovářová. "Měli jsme roadshow a úplně všichni kvitují, že je zákon dobrý," vyzdvihuje jedna z předkladatelek zmíněného nového stavebního zákona Marie Pošarová (SPD)
Paní Pošarová, jak nový zákon pomůže tomu, aby se konečně zjednodušilo a zrychlilo stavební řízení?
Marie Pošarová (SPD): Přistupovali jsme k tomu tak, že není čas ztrácet čas, protože vidíme, že Česká republika má nejpomalejší povolovací systém. Málo se zde staví na rozdíl třeba od Polska. Ceny bydlení narůstají. Praha je jedno z nejdražších měst, když to vezmeme v rámci Evropy. Je třeba podpořit, urychlit a zjednodušit výstavbu a snížit i byrokratickou zátěž, to bylo i cílem.
To se povede tak, že bude jeden úřad, který bude patřit pod stát. Bude to úřad rozvoje území. Pak budou úřady rozvoje území v rámci krajů, těch bude 14, a pak budou územní pracoviště v sídlech současných obcí s rozšířenou působností.
Bude tam možnost zastupitelnosti úřadu. Protože se stávalo, že třeba na některých stavebních úřadech onemocněla paní úřednice a nikdo neměl možnost to za ni zpracovávat, takže se muselo čekat, než se vrátí. Pokud byla dlouhodobě nemocná, byly to větší problémy. Proto bude zastupitelnost. Díky tomu, že to uvidí jiný stavební úřad třeba v jiném městě, tak bude moct (v řízení, pozn. red.) pokračovat.
Paní Kovářová, připustila byste, že nový stavební zákon může mít ten efekt, že se zjednoduší a zrychlí stavební řízení?
Veronika Kovářová (Piráti): Tento stavební zákon je určitě obrácený dobrým směrem. Nám se líbí, že se mohou zastupovat jednotlivé vrstvy úřad.
Ale v rámci reorganizace tam vznikla spousta změn. Kvůli tomu se mění pořadí veřejných zájmů. Dotčené orgány, které nyní jsou garantem veřejných zájmů, se stávají dvojkolejným systémem. Jeden úředník z dotčeného orgánu půjde pod stavební úřad a zbytek agendy zůstává na dotčených orgánech. Stane se to tak velmi složité.
A nevyčítala se dvojkolejnost spíše současnému systému?
Kovářová: Ano. A právě kvůli této dvojkolejnosti dvou dotčených orgánů je problém, že ten jde touto cestou. Není tam meziresortní připomínkové řízení, tyto chyby by se měly vychytat předem.
To se na předloze kritizuje, že ji vláda prosazuje nikoliv jako standardní vládní návrh, ale jakožto poslanecký návrh. A pokud se nepletu, dělá to z toho důvodu, aby se vyhla připomínkovému řízení. Proč, paní Pošarová?
Pošarová: My jsme měli teď takovou roadshow, která trvala už od listopadu. Nyní jsme ji zakončili. My jsme se sešli se Svazy měst a obcí, Sdružením tajemníků, s Asociací krajů, Sdružením místních samospráv, s Českou komorou architektů, s Hospodářskou komoru, se Svazem průmyslu a dopravy, s Českomoravskou konfederací odborových svazů a prezentovali jsme jim nový stavební zákon.
Úplně všichni kvitují, že ten zákon je dobrý, dobře nastavitelný. Není pravda, že bude nějaká dvojkolejnost.
Rozumím vám správně, že podle vašeho názoru může roadshow, jak jste to nazvala, nahradit standardní připomínkové řízení podle zákona?
Pošarová: Částečně. Každopádně očekáváme, že tam budou i další pozměňovací návrhy, takže očekávám i možnost nějakých změn. I já sama budu mít jeden pozměňovací návrh, já to nazvu takovým přílepkem. Třeba norování lišek, to se tam dostalo, nevím, jakým způsobem. To budeme chtít ze stavebního zákona vyndat.
Ale jinak jsem přesvědčena, že ten nový stavební zákon je dobře napsaný, protože on už byl předložen v minulém období (v roce 2021, pozn. red.) a dokonce to kvitovali, že to je zákon roku, který se opravdu povedl a který by splňoval podmínky zrychlení stavebního zákona.
Paní Kovářová, berete toto jako vysvětlení, proč se vláda vyhýbá připomínkovému řízení? Že navazuje na předlohu, která je z roku 2021 a že současně proběhla určitá roadshow, diskuze s odborníky a se zainteresovanými stranami, s lidmi z úřadů o této předloze?
Kovářová: Problém územního plánování a tím pádem i stavebního zákona je, že se na určitém území potkávají různé zájmy. Ta roadshow, jak kolegyně popsala, se týkala hlavně těch, kdo staví - stavitelů, architektů, měst, zadavatelů, městských úřadů.
A pak tu máme ministerstva, která chrání ostatní veřejné zájmy, jako je ministerstvo zemědělství, Zemědělský půdní fond, ministerstvo životního prostředí. A tady vidíme tu hlavní slabinu, která ale není v tuto chvíli neřešitelná.
A o které veřejné zájmy se vy jako piráti a pirátky obáváte?
Kovářová: Životní prostředí, jednoznačně kultura, ochrana památkové péče.
Tyto veřejné zájmy jsou z vašeho pohledu v ohrožení?
Kovářová: Ano. V tuto chvíli je to nastaveno tak, že na stavebním úřadě bude úředník, který má tyto zájmy chránit. Pokud jeho stanovisko bude v rozporu s jiným zájmem, tak o tom rozhodne jeho nadřízený. Jeho nadřízený bude ale z logiky člověk, který je vzdělán v oboru stavebnictví, stavitelství, stavebního práva, nikoliv například památkové péče nebo životního prostředí.
Paní Pošarová, proč si myslíte, že pomůže, když vznikne jeden centrální úřad, pod který přejdou všichni úředníci, kteří mají co do činění se stavebním řízením?
Pošarová: Je otázka, jestli úplně všichni. Je tam možnost samozřejmě přechodu pod stát, my to preferujeme. Já jsem se bavila i se starosty z bývalé koalice, třeba se zástupci za stranu ODS.
Oni naopak vítají, že se zbaví té přenesené působnosti, protože na zaměstnance sami dopláceli. Když přijdou pod stát, sníží se jim byrokracie, doplatky. Takže to vítají. Je možnost, že přenechají i prostory. Tam, kde byl doteď stavební úřad, zůstane úřad, akorát úředníci mohou přijít pod stát. Samozřejmě je tam i výhoda lepšího finančního ohodnocení.
Když to shrneme, tak s centralizací ubude byrokracie?
Pošarová: Ano, pro města i obce. Je to pomoc jak státu k rychlejšímu stavebnímu řízení, tak i v rámci byrokracie pro starosty dotčených měst.
Paní Kovářová, co vy na to? Může to mít takový efekt?
Kovářová: Já v tom nevidím úbytek byrokracie. Líbí se nám ta zastupitelnost. Byrokracie se ale jen převede pod jiný systém. Místo toho, aby se o to staraly městské úřady, tak se o to bude starat centrální stavební úřad.
Pošarová: Ale bude mít jednotnou metodiku. Teď se stávalo, že každý úředník měl jiné vysvětlení, a pak bylo rozhodnutí v jednom městě třeba jiné než v jiném. Bude stejná metodika. Jsou připraveny i vzory smluv, co se týče podání rozhodnutí. Takže stavební úřady nemusí mít strach, že by nevěděly, jak napsat nějaké rozhodnutí nebo podání.
Tím pádem i na stavebním úřadě - protože je nedostatek lidí technického zaměření - bude konkrétní úředník kontrolovat pouze zadané dokumenty, ale nebude se muset soustředit vyloženě na stavebnictví. To se všechno přenese na projektanty.
Kolářová: Metodika už je připravená i v současnosti. Všichni úředníci musí dodržovat všechna nařízení ministerstva pro místní rozvoj, které pro ně tu metodiku připravuje. Právě tam přibude člověk, který bude chránit životní prostředí pod stavebním úřadem, kdežto teď byl alokován pod dotčeným orgánem.
Já v tom opravdu nevidím zmenšení byrokracie. Ale vnímáme tam pozitivní efekt té zastupitelnosti. To je, myslím, to zásadní, co centrální stavební úřad přinese, a to se nám líbí....
