Evoluce obvykle probíhá stovky, tisíce i miliony let. Neplatí to však pro všechny organismy: Některé zvířecí druhy se přizpůsobily dokonce během několika generací.
Mezi druhy, které dokázaly na negativní vnější vlivy zareagovat extrémně rychle, patří například kalifornské vlaštovky pestré (Petrochelidon pyrrhonota): Dřív si stavěly hnízda na úbočí útesů a skal, jenže míst, která by jim poskytovala klid k péči o mladé, postupem času ubylo, a tak se musely poohlédnout po jiných. Jejich novým domovem se stále častěji stávaly mosty, tím se však drobní opeřenci postavili do cesty novým predátorům v podobě aut, jimž se často nezvládali vyhnout.
Na změnu bydliště vlaštovek se zaměřil biolog Charles Brown, který je se svým týmem už několik dekád pozoruje a sbírá jejich mrtvolky sražené auty. V poslední době si přitom všiml, že usmrcených ptáků u silnic významně ubylo. Záznamy mu pak potvrdily, že mezi roky 1984 a 1985 našli dvacet tělíček, zatímco v uplynulých pěti letech jich bylo každoročně méně než pět. Počet hnízdících ptáků se přitom zdvojnásobil a vozidel rozhodně nejezdí méně.
Mezi sraženými opeřenci navíc neměli významné zastoupení méně zkušení mladí jedinci, kteří by se dle předpokladů měli oběťmi "autonehod" stávat. Brown a kolegové nakonec našli odpověď v tělesné stavbě vlaštovek: Měřením zjistili, že se jim za posledních třicet let zkrátila křídla z průměrných 111 mm na 107 mm, čímž se zlepšily jejich manévrovací schopnosti, takže se autům vyhýbají snáz. Při srážkách pak obvykle umírali evolučně starší jedinci, bez přizpůsobených křídel. Pouhá jedna lidská generace a drobná změna ve fyziologii tak vlaštovkám stačily, aby se adaptovaly na výzvy nového prostředí. (foto: Shutterstock)...
