Hovoří biolog Jaroslav Petr nebo imunolog Václav Hořejší. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.
Každý, kdo někdy sledoval chameleona, si všiml jeho nápadných očí. Jsou veliké a pokryté kůží, která stejně jako celé tělo, dokáže měnit barvu. Chameleon každého zaujme nejen schopností měnit barvy, ale i tím, že dokáže pohybovat nezávisle každým okem. Jedno oko se dívá třeba vlevo dolů, druhé vpravo nahoru.
Jak to má zařízeno, aby se mu nepřekroutily nervy, které vedou z očí do mozku? Biolog prof. Jaroslav přinesl po staletích odpověď.
První samobudicí dynamo se roztočilo počátkem prosince 1866. Výsledek předčil veškerá očekávání nejen vynálezce, ale i připojeného galvanometru, který intenzitu indukovaného proudu nevydržel a - navzdory ochrannému odporu shořel.
Tento první exemplář s výkonem sotva 30 wattů pak Siemens hned 17. ledna 1867 předvedl fyzikům Berlínské akademie věd. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Známe to všichni. Rodina se sejde ke společné fotografii a posmutní, když vidí výsledek, protože ho kazí červené oči. Ptali jsme se prof. Františka Vyskočila z Fyziologického ústavu Akademie věd, co za tím stojí a proč je tento jev patrný i u zvířat. Zajímavé je, že barva očí zvířat je jiná, než u lidí.
Jan Neruda byl astronomem amatérem, a co do svých básní napsal, to odpovídalo tehdejšímu stavu znalostí. Navíc si kladl otázky, které šly za obzor tehdejšího myšlení.
Píše například o nesmírně hustých hvězdách. Ty byly objeveny až o půl století později. Píše o rozepřích mezi hvězdami, ty byly prokázány až v padesátých letech 20. století. Píše také o budoucnosti Sluneční soustavy a zkáze planet. To dokázali astronomové vypočítat až na přelomu 20. a 21. století...
Ukázky z Písní kosmických v Meteoru ve čtyřdílném cyklu recituje Miloň Čepelka a z pohledu dnešní astronomie komentuje astrofyzik Jiří Grygar.
Dnes známe přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich se používá v medicíně. Ostatní mají nežádoucí účinky nebo jsou dokonce toxické. Jenomže odborníci už dlouho upozorňují na nepříjemný fakt, že bakterie jsou vůči těmto látkám stále odolnější.
Prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ale popsal zcela novou skupinu antibiotik tvořených složitějšími molekulami, které se umí do bakterie dostat jiným způsobem. Dočkáme se využití v praxi?
Peloponéská válka byla konfliktem mezi dvěma zcela odlišnými státy a společnostmi: demokratické, kosmopolitní, kulturně a intelektuálně dynamické Athény na jedné straně, konzervativní, do sebe zahleděná, militaristická a oligarchická Sparta na straně druhé. Anglický historik Arnold Toynbee tvrdí, že porážka Athén znamenala konec první verze západní civilizace hned na jejím počátku.
Do jaké míry výsledek ovlivnila epidemie nakažlivé choroby? Nad tím se zamýšlí kniha Bakterie, viry a dějiny Jonathana Kennedyho, kterou vydalo nakladatelství Grada....
