Nedávno jsme se zaměřili na nejoblíbenější filmy podle hodnocení českých diváků, ale málokterý ukazatel hovoří tak jasně, jako peníze. Proto je na snadě otázka: Kdo stanul na vrcholu tržeb kin v roce 2025? Velká kina letos vydělávala na příbězích, které dokázaly nabídnout víc než jen další "záchranu světa v poslední vteřině" -- ať už šlo o nostalgii, rodinnou emoci, nebo o fantazii, která se nebojí být velká, barevná a místy až absurdně upřímná.
Ještě zajímavější je, co v první pětici chybí. Žádný superhrdinský titul se mezi absolutní špičku neprobojoval -- a nejlépe dopadl Superman Jamese Gunna (59), který se sice držel statečně, ale skončil "až" na desátém místě. Rok 2025 tak patří spíš animaci, rodinným hitům a mezinárodnímu publiku, které čím dál hlasitěji připomíná: Hollywood je pořád velký, ale už není jediný.
Když se oznámilo, že Minecraft dostane film, část fanoušků se těšila a část se preventivně chytala za hlavu. A upřímně -- obě skupiny měly důvod. Přenést do kina svět, který je definovaný kostkami, svobodou a tím, že si každý staví vlastní realitu, zní jako recept na chaos. Jenže přesně tenhle "řízený chaos" se nakonec ukázal jako překvapivě funkční.
Minecraft film vsadil na dobrodružství outsiderů v cizím světě a hlavně na dvě výrazné tváře: Jason Momoa (46) a Jack Black (54). Ať už si o adaptacích her myslíme cokoliv (ostatně v našich starších článcích se můžete o našich názorech přesvědčit), tady zafungovalo několik věcí najednou: obří značka, rodinná přístupnost a humor, který se nesnaží být chytřejší než divák -- spíš mu nenápadně podstrčí, že se může smát i sám sobě. Minecraft je navíc globální fenomén: děti ho milují, rodiče ho znají, a prarodiče aspoň tuší, že to "není ten Tetris".
Disney poslední roky testuje, kolik nostalgie se dá vyždímat z jedné generace. A občas to působí jako experiment na téma "co všechno ještě fanoušci odpustí". Jenže Lilo & Stitch je zvláštní případ -- protože to nikdy nebyla jen roztomilá pohádka o modrém stvoření, ale příběh o rodině, ztrátě a o tom, že "ohana" není jen slovo na tričko.
Remake stojí na jednoduchém, ale silném základu: malá holka, velká samota a ještě větší mimozemský průšvih, který se postupně změní v něco, co připomíná domov. Film uspěl i proto, že se trefil do nálady doby -- lidé jsou unavení cynismem a překvapivě rádi si připlatí za emoci, která je upřímná a nehraje si na ironii. A Stitch? Ten je marketingový sen: roztomilý, chaotický, memovatelný a dokonale "hračkoidní". Někdy je úspěch v miliardách dolarů prostě otázka toho, jak jestli se vám podaří zapůsobit na fity (a vytvořit povedenou plyšovou verzi hlavní postavy).
James Cameron (71) znovu dokázal, že jeho oblíbený sport není filmová režie, ale trpělivé dobývání světových kin. Avatar: Oheň a popel pokračuje v sáze, která se tváří jako sci-fi dobrodružství, ale ve skutečnosti je to obří audiovizuální rituál: přijdete, sednete si, a pak dvě až tři hodiny koukáte, jak by mohla vypadat planeta, kdyby ji člověk systematicky neničil.
Příběhově se ve třetím Avatarovi vracíme k Jakeovi a Neytiri -- tedy k dvojici, kterou znovu hrají Sam Worthington (48) a Zoe Saldaña (47). Tentokrát se do popředí dostává temnější tón, konflikt a nová energie, která má blíž k popelu než k modré idyle. Tajemství úspěchu je vlastně prosté: Cameron umí udělat z návštěvy kina událost. Avatar není film, který si "nějak pustíte". Avatar je film, kvůli kterému si řeknete, že tohle chcete vidět na největším plátně široko daleko s nejlepším zvukem a nejpředraženějším občerstvením.
Animované pokračování, které si na nic nehraje: Zootropolis 2 přichází s jistotou někoho, kdo ví, že první díl byl trefa do černého. Svět zvířecí metropole je pořád stejně živý, nápaditý a vtipně "lidský" -- jen místo lidí máte lišky, králíky, lenochody a celou společnost, která funguje až podezřele povědomě.
Vrací se i ústřední dvojice: Judy Hopps a Nick Wilde, které znovu namluvili Ginnifer Goodwin (46) a Jason Bateman (56). Film těží z toho, že umí být zároveň detektivkou, komedií i chytrou pohádkou o předsudcích a soužití -- aniž by to divákovi mlátil do hlavy jako školní prezentace. A to je v dnešním světě skoro nadpřirozená schopnost.
A teď přichází moment, kdy se některým divákům možná zaskočí popcorn. Na prvním místě totiž nestojí žádný hollywoodský obr, žádná americká franšíza, žádný film, který by se tvářil jako globální "povinná jízda". Na vrcholu roku 2025 sedí Nezha: Mo Tong Nao Hai -- čínský animovaný megahit, který dokázal přepsat očekávání i tabulky.
Pokračování legendy o Nezhovi pracuje s mytologií, spektáklem i emocí, a hlavně s kulturní energií, která je v posledních letech stále silnější: Asie už dávno není jen "obří trh", kam se vyváží hollywoodské hity. Asie dnes umí vytvářet vlastní hity, které jsou natolik velké, že Hollywood působí skoro provinčně. A ano -- možná někdo čekal, že jedničkou bude americká značka. Jenže realita roku 2025 připomíná něco, co v kinech občas neradi slyší: svět je větší než Los Angeles. A jestli jsme dřív mluvili o síle Hollywoodu, dnes čím dál víc slyšíme ozvěnu "jiných továren na sny" -- ať už čínských, indických, nebo těch, které teprve přijdou....
