13:13 rozhovor s Přemyslem Jiruškou, přednostou Ústavu fyziologie 2. LF UK
"Abychom vám ukázali vnitřek komory, musíme ji napustit vzduchem, abychom ji mohli otevřít," popisuje Pavel Stejskal ze společnosti AdvaScope nový český mikroskop.
Komora se vždy musí napustit vzduchem, otevře se, vloží se tam vzorek, zavře se, opět se vzduch vypustí, vytvoří se tam vakuum, a potom je možné vzorek pozorovat: "Mikroskop má tu komoru pod vakuem. Jinak by tam elektrony nemohly lítat volně. Samozřejmě by se srážely molekulami vzduchu," vysvětluje Pavel Stejskal ze společnosti AdvaScope.
"Principem detektoru je to, že v každém bodu získáváme kompletní informaci o struktuře toho daného místa ve vzorku," přibližuje Tomáš Vystavěl, ředitel výzkumu a vývoje Thermo Fisher Scientifik.
Podívat se na vzorek pod mikroskopem je jako nasadit si 4D brýle: vědcům i konstruktérům to umožní nahlédnout dovnitř materiálu a pochopit, jak se jeho jednotlivé atomy chovají.
"Snažíme se elektronové mikroskopy posouvat dál tím, že jim dáváme ,lepší oči'. Tím, že mohou vidět větší detaily, rychleji. A naše detektory jsou založeny na tom, že jsme schopni detekovat každý jednotlivý elektron, který na ně dopadne," vysvětluje Pavel Stejskal.
Prostřednictvím pinzety vkládá Pavel Stejskal do mikroskopu vzorek: "Samozřejmě na to nemůžeme sahat rukou, protože máme na rukou maz, který by to kontaminoval. Takže všechno musí být vakuově čisté," dodává Pavel Stejskal.
Poté vědci vidí, co se v mikroskopu děje. "Kliknu na předem uloženou pozici, kde se vzorek naklání do té pracovní pozice. Nevidíme pouze povrch toho vzorku, ale vlastně tím mikroskopem se můžeme dívat do vnitřní struktury materiálu, což znamená, že jsme schopni vidět, jak jsou orientované jednotlivá krystalografická zrna a zároveň vidíme, jak vypadá ta krystalografická mřížka - jestli je nějak deformovaná nebo je tam nějaké napětí v ní, případně, jak ty zrna jsou velké, jaký mají tvar," popisuje podrobněji Pavel Stejskal.
Vidíme až na samý povrch atomu a mezi ně, jak jsou tam naskládané. K čemu je mikroskop v praxi určený?
"Používají ho lidé, kteří chtějí vidět něco s velkým zvětšením a nahlídnout do fundamentálních struktur jakékoliv látky. Třeba si asi každý vybaví obrázek koronaviru, jak vypadal. Tak ten právě byl zobrazen elektronovým mikroskopem. Díky tomu víme, jak vypadají třeba viry."
Nepostradatelnost mikroskopie pro vědu doplňuje předsedkyně Československé mikroskopické společnosti Kamila Hrubanová z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd: "Tento elektronový mikroskop patří mezi velmi kvalitní. S vysokým rozlišením. A určitě bude používaný ve vědě, ať už při vývoji nových materiálů, může být použitý v medicíně, ve výzkumu mikroorganismů, které můžou způsobovat nějaké závažné onemocnění, nebo třeba i vývoji léků."
Zároveň umožňuje výzkumníkům pracovat s extrémně malými částicemi, které mohou být na jednu stranu užitečné, ale na druhou představovat i riziko.
"Tyto materiály jsou v rozměru třeba jednotky nanometrů. A takové malé věci bychom neviděli běžným světelným mikroskopem, ani obyčejným elektronovým mikroskopem. Ale tento mikroskop už dokáže rozeznat přesně jejich strukturu, jejich velikost a i například třeba zhodnotit vliv nanočástic na náš život, na kvalitu životního prostředí a podobně."
Neustálé zdokonalování elektronových mikroskopů tak dává vědcům možnost lépe porozumět světu v nejmenších měřítcích a vyvíjet technologie, bez kterých se moderní společnost dnes už neobejde....
