Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. "Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás," míní biolog Petr Kohout.
Původně si vědci mysleli, že před miliardou let byla planeta nehostinná, že tu nanejvýš žily jednobuněčné organismy. "V paleontologii se tomu říkalo nudná miliarda let," podotýká Kohout.
Podle nové studie je to jinak. "První houby mohly být vyživovány mikroorganismy a měly možnost se začít seznamovat s řasami," uvažuje mykolog Jan Borovička. Houby zřejmě pocházely ze sladké vody "To mohlo začít v bahně jezer neb řek," říká Kohout.
Studie ukazuje i možnosti, jak mohly vznikat první symbiózy mezi houbami a řasami parožnatkami. Postupně se z toho vyvinula komplexní symbióza, soužití rostlin a stromů, jaké známe například od hříbků. Voda, minerály a živiny putují rostlině výměnou za cukry, které dodává rostlina.
Fosilií hub se dochovalo naprosté minimum, měly měkké tkáně. Vědci proto k určení stáří hub využili také znalosti přeskoku genů z druhu na druh. Když se to děje, oba druhy žily ve stejnou dobu. "Viděl bych za tím viry, jsou na planetě podstatně déle než houby," říká Petr Kohout.
Od 400 milionů let do dnešní doby o houbách a dalších organismech z fosilních záznamů víme docela hodně. Zvláště dobře ilustrují, jak rostliny přecházely z vody na souš.
Například obří houba Prototaxites z prvohorního siluru byla zřejmě největší suchozemský organismus své doby, měřila několik metrů. Na jejím povrchu rostly řasy.
"Je otázka, zda tam rostly symbionticky. Nebo jen proto, že našli něco velkého, kde se jim rostlo dobře," ptá se Jan Borovička. To, co dnes tvoří les, rostlo tenkrát pod houbami.
Je zajímavé, že houby dodnes žijí také uvnitř rostlin. "Voskovka panenská se našla i v semínkách jitrocele," dodává Borovička....
