Odvoz exponátů z výstavy 100 pokladů, 100 příběhů v Národním muzeu. | Video: Deník/Radek Cihla
Národní muzeum v Praze se rozloučilo s výstavou 100 pokladů, 100 příběhů, která díky unikátním exponátům z čínských císařských sbírek přilákala davy. Přísná bezpečnostní opatření provázela v sobotu odvoz těchto vzácných artefaktů, jež dosud byly v Evropě k vidění jen zřídka. Letos se muzeum chce soustředit na domácí témata. Hlavním tahákem se má stát výstava Přemyslovci, představující dávné panovníky.
Po zuby ozbrojení policisté střežící nakládání přepravních beden do kamionu a dodávky mohli v sobotu 17. ledna překvapit kolemjdoucí u Národního muzea. Za podobně přísných bezpečnostních opatření, které provázela jejich příjezd, muzeum opustily exponáty ojedinělé a mimořádně úspěšné výstavy 100 pokladů, 100 příběhů. Díky spolupráci s Národním palácovým muzeem na Tchaj-wanu byly v Praze od poloviny září do konce prosince k vidění unikátní předměty ze sbírek čínských císařů; především dynastie Čching (vládnoucí od poloviny 17. století do počátku toho minulého).
Výstava se setkala s mimořádným návštěvnickým ohlasem. Místo příprav silvestrovských oslav se 31. prosince dokonce spousty lidí neváhaly za mrazu postavit do desítky metrů dlouhé fronty spojené s desítky minut trvajícím čekáním; zájemci si chtěli výstavu prohlédnout ještě na poslední chvíli. K vidění totiž byly doklady čínského umění, které se na výstavy do zahraničí dostanou jen výjimečně. Včetně plastiky zelí, řezby s kobylkou a sarančetem z nefritu, která byla v Evropě představena vůbec poprvé. A významem bývá porovnávána s obrazem Mony Lisy v Louvru.
K dalším obdivovaným unikátům patřily například literární svitky o dálce 14 a 12 metrů, nefritová plastika kapra, který podle legendy překoná říční peřeje a promění se v draka, což má prý symbolizovat možnosti vzdělance, který udělá kariéru v císařských službách. K vidění ale byly i další pozoruhodnosti jako cenný porcelán, sošky lvů, lukostřelecké prsteny, lahvičky na šňupací tabák nebo třeba santalová skříňka s porcelánovými deskami.
Výstava čínských "pokladů" patřila k trojici loňských hlavních taháků Národního muzea. Předtím jimi byly výstavy Lucy a Selam, představující tři a čtvrt miliardy let staré fosilie předchůdců člověka, a Čingischán.
Letos chce Národní muzeum podle generálního ředitele Michala Lukeše postavit do popředí domácí témata - avšak v evropských souvislostech. Hlavním hitem se má stát výstava Přemyslovci, připravená ve spolupráci se Správou Pražského hradu i dalšími partnery včetně zahraničních kulturních institucí. První návštěvníky přivítá v historické budově v polovině dubna. Jaro bude také patřit výstavě přibližující historika a politika Františka Palackého, v listopadu pak chce muzeum lákat na připomenutí 120 let existence Židovského muzea a významu jeho sbírek....
