V Moldavsku došlo k výbuchu neznámého létajícího objektu, který podle ukrajinských kanálů mohl být ruskou řízenou střelou Banderol, přičemž úřady zatím jeho původ oficiálně nepotvrdily a vyzvaly obyvatele, aby se místu incidentu vyhnuli. #Moldavsko #ruskástřela #výbuch

Webbův teleskop odhalil detailní struktury Lví mlhoviny, která se nachází 5000 světelných let od Země a vznikla z umírající hvězdy, přičemž ukazuje komplikované formace plynu a prachu, jež se kolem centrálního bílého trpaslíka rozprostírají a vytvářejí unikátní vizuální efekt podobný hřívě lva. #LvíMlhovina #Vesmír #WebbůvTeleskop #dobrezpravy

Ruský politik Mironov vyzval k útoku na britské továrny na drony a ruské velvyslanectví hrozí Velké Británii důsledky za její podporu Ukrajině, což britský premiér Andy Burnham označil za neodraditelné a slíbil pokračující podporu Kyjeva. #VálkaNaUkrajině #Rusko #Drony

Klidně se vsadím, že nejvíc kradou ten hajzlpapír voliči jeho partaje. https://t.co/ruiCvMu8vT #politika #sázka #vtip

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl zmrazení konfliktu na současné frontové linii a vyhrožoval západním spojencům Ukrajiny, zatímco ruská burza utrpěla rekordní propad, což signalizuje ztrátu důvěry investorů v pozitivní vývoj vztahů s USA a obavy z pokračování vojenských akcí. #VálkanaUkrajině #burza #Rusko

Čtyři minuty. Trocha soli. A z obyčejného diamantového prášku se stane materiál, který svítí a dokáže „cítit“ své okolí. Český tým právě ukázal, že výroba kvantových medicínských senzorů budoucnosti nemusí trvat týdny a stát majlant. Nanodiamanty jsou drobné krystalky diamantu, menší než virus. Když do jejich mřížky vložíte speciální defekt – dusíkovou vakanci (takzvané NV centrum) – začnou se chovat jako miniaturní světelné senzory. Po nasvícení září a jejich světlo se mění podle magnetického pole, teploty nebo elektrického náboje v jejich okolí. Dokážou měřit teplotu uvnitř živé buňky nebo detekovat jednotlivé molekuly. Až donedávna ale platilo, že kvalitní „svítící“ nanodiamanty se vyrábějí pomalu, draze a v množství menším než špetka. Standardní postup vypadal takto: diamantový prášek se dva týdny ozařoval v urychlovači částic a pak se dlouho žíhal při vysoké teplotě. Výsledek? Méně než gram použitelného materiálu. Mezinárodní tým vedený Petrem Cíglerem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (@IOCBPrague) však dosavadní postupy zásadně změnil. Metoda PTQ (Pressure and Temperature Qubits) trvá pouhé čtyři minuty. Diamantový prášek se smíchá s obyčejnou kuchyňskou solí a vloží do průmyslového lisu. Ten vytvoří tlak a teplotu podobné podmínkám hluboko v zemském plášti. Sůl se roztaví, obalí částice jako ochranný plášť a zabrání jejich spékání. Po ochlazení se jednoduše smyje vodou a zůstane čistý, fluoreskující prášek. „Dokázali jsme přípravu kvantových center více než tisíckrát zrychlit. Teď místo gramů vyrábíme kilogramy,“ říká první autor studie Michal Gulka. Jeden lis za týden vyrobí tolik materiálu, kolik by klasickou metodou vznikalo přes čtyřicet let. A co víc – nové nanodiamanty mají lepší vlastnosti: stabilnější světlo, delší „paměť“ a vyšší citlivost. Proč je to důležité? Kvalitní kvantové senzory se totiž teprve teď mohou stát cenově i prakticky dostupnými pro laboratoře i komerční firmy. Americká společnost MegaDiamond, která se na vývoji podílela, už plánuje průmyslovou výrobu. Aplikace zahrnují precizní lékařskou diagnostiku, mapování teploty a magnetických polí uvnitř buněk či detekci jednotlivých molekul. Jednou možná vzniknou i senzory, které pomohou dříve odhalit nemoci nebo sledovat procesy, jež dnes nevidíme. Český tým z ÚOCHB tak učinil významný krok vpřed. Nepředložil jen další vědeckou publikaci, ale vytvořil metodu, která z laboratorní rarity dělá materiál pro velkosériovou výrobu. A to je přesně ten typ úspěchu, na který můžeme být pyšní. P. S.: Každý den sem dávám alespoň jeden pozitivní příběh z české a světové vědy. Pomozte je šířit – dejte lajk, komentář, sdílení, bookmark a hlavně mě sledujte, ať vám další neutečou. Co si myslíte, jak se rozšíří takové dostupné nanosenzory v běžné medicíně? #Nanotechnologie #KvantovéSenzory #Věda

Řecká loď ANNA S, patřící společnosti Neptune Tradebulk, byla těžce poškozena po útoku dronů u Novorossijska, přičemž posádka včetně 20 filipínských námořníků a rumunského kapitána byla evakuována, a navzdory záchranné akci plavidlo Elina B také utrpělo zásah. #Ukrajina #drony #válečnékonflikty

Rusko přiřazuje cizincům bojujícím v jeho armádě identifikační čísla pomocí barvy na kůži, čímž se snaží skrýt skutečné ztráty a předejít vyplácení kompenzací rodinám padlých, zatímco pravidelně kontroluje jejich přítomnost i s ohledem na dezertérství. #válkanaukrajině #ruskáarmáda #žoldnéři

Už jen ten název "Národní koalice pro boj proti suchu" dává tušit, že vlastenectví bude rozhodujícím faktorem jejího úspěchu. Aby taky ne. Když ji povede tady přední odborník na digitalizaci, best in COVID a nejúspěšnější manažer staveb pro rychlobruslaře na celém světě. Sice netuší, kde je Grónsko, ani že Slunce není planeta, ale zase hodně chce. Jako hodně chce ten mír. Proto žádné války v Česku nebudou. Ani sucho nebude. A kdyby náhodou přece se to nepovedlo, nevadí. Fiala je pořád v záloze a jeho sektu nezajímá, co nasliboval a nesplnil. Pánbůh s námi. #vlastenectví #sucho #digitalizace

Opozice kritizuje vládu za snížení rozpočtu na boj proti suchu, zatímco kabinet obhajuje své kroky a uvádí, že na řešení problému již vynaložil značné prostředky a připravuje další opatření. #sucho #vodohospodářství #klimatickézměny

„Slovy klasika, to mi nevychádza“, říká ekonom a člen @rozpoctova_rada Petr Musil. Naprosto zdrcujícím způsobem popisuje nezodpovědné hospodaření současné vlády, které nejvíce dopadne na ty nejzranitelnější domácnosti. Tohle si dejte. 👇 https://t.co/nAwgQAmguD #ekonomie #vláda #hospodaření #CZ

Věda bez možnosti pochybovat není věda. Je to dogma. Špatný nebo nepravdivý názor má být vyvrácen důkazy. Ani nepravdivý názor však nesmí být umlčen mocí. Lidi, kteří svou autoritou ničili životy ostatních, musí být připraveni odpovídat za svá rozhodnutí. Máme nejen právo, ale #věda #svoboda #pravda #Nocountrycodesarementionedinthetweet.

Přátelé, tak TOHLE je pecka. Kotlár to konečně vzal za správný konec. Vzal tu analýzu Slovenské akademie věd, která měla uklidnit slovenskou veřejnost, že ve vzorcích žádná cizí DNA není, a dal tu analýzu vyhodnotit snad jediným třem lidem na světě, kteří tomu fakt rozumí. A tohle už fakt nepůjde okecat. Tohle je game changer. Jmenují se Kevin McKernan, David J. Speicher a Jessica Rose. Přičemž McKernan je TEN, který to znečištění ve vakcínách před dvěma lety objevil a reportoval to i FDA. Já o tom podrobně mluvím ve svém podcastu zde: https://t.co/JWvUdAhsP5 A tihle tři vědci našli v postupu SAV celou řadu naprosto zásadních chyb a zdůvodnili, proč její výsledky nelze vůbec brát vážně. Je to průšvih jako mraky. Ale od začátku: Je jedna důležitá věc, kterou musíte vědět. Důvod, proč je tak složité jednoznačně říct, kolik cizí DNA ve vakcínách bylo - té DNA, která tam vůbec neměla být - je ten, že existuje několik způsobů, jak to měřit. A některé metody to množství podhodnocují a jiné nadhodnocují. SAV použila tři metody, jak ty zbytky najít. Až potud v pořádku. Ďábel tkví v detailu. V podstatě jde o to, jak dlouhé řetězce hledáte. Ty úplně malinkaté, řekněme desítky párů bází, jsou z hlediska integrace do genomu vcelku neškodné, protože jsou tak krátké, že nenesou žádnou informaci. Pak jsou ty prostřední. Fragment 150- 500 bp se integruje nejefektivněji. Je dost malý na to, aby proklouzl do jádra, a dost velký na to, aby ho opravný mechanismus chytil. A tam už pak takový kousek okolo 500 bp může udělat pořádnou neplechu, protože když k tomu ještě obsahuje tzv. promotor a enhancer SV40, a to celé se integruje se do genomu, tak to pak začne spouštět to, co je v genomu ZA ním - třeba onkogen. To je třeba klasický mechanismus vzniku lymfomů. No a pak ty velké: Fragment >5000 bp se integruje hůř, ale když už se integruje, je to průšvih, protože nese celý funkční program. Kdyby tam k tomu byl i ten promotor, tak by to znamenalo, že máte do DNA zabudovaný recept na výrobu spike proteinu a vaše buňka by do smrti vyráběla spike. Naštěstí rovnou uklidnuju, že tahle varianta, že se ten dlouhý řetězec celý zabuduje do genomu, je fakt hodně málo pravděpodobná a nevím o tom, že se to někde potvrdilo v nějakém in vivo modelu. Ale - ty kratší kousky jsou pravděpodobnější a na problém zadělat umí. A to se pořád vubec nebavíme o situaci, kdy ty kousky ani neproniknou do jádra bunky, ale jen si tak plavou v cytoplazmě. I to je pruser, I 150 bp fragment může spustit cGAS-STING zánět, což není jen tak obyčejný zánět, jako když zmáčknete zvonek, abyste zavolali na sestru, že je vám blbě. To je red alert, kdy držíte zvonek a řvete na celé kolo pomoc, takže pro vás letí helikoptréra až z Mnichova a vy stejně ten zvonek pořád držíte. To se děje ve vašem těle, když máte v bunce tenhle poplach. Zkrátka: Imunitní systém je v totalní panice ani k žádné integraci nemuselo dojít. A teď k tomu, k čemu došlo: SAV ujistila veřejnost, že těch kousků je ve vakcínách málo a ještě to jsou ty úplně nejkratší. Jenomže McKernan říká - bacha, takhle ne. Oni si třeba vzorky předtím zahřáli na 95 °C, aby se uvolnily nukleové kyseliny z lipidové kapsle, ale tím si ty kousky sami rozbili. Tak to by jako nešlo, že jo. To je pak jasné, že tam žádný dlouhý nenajdou. A pak to počítání kousků. To je taky věda. Představte si mrkev rozsekanou na 45 kousků v polévce. A vy ji musíte hledat jen podle špičky, protože jen podle špičky tu mrkev poznáte. Vytáhnete z polévky 45 špiček, jenomže když je zvážíte tak nesmíte zapomenout, že jste zvážili jen ty špičky. A přesně takhle oni to tam převedli na hmotnost :-D A pak hledáte ten nejdůležitější kousek - tedy spike. SAV hledala spike dlouhým primerem 233 bp, který se do fragmentu 150 bp fyzicky nevejde. Systematicky ho tak neviděla. Další věc: při výrobě vznikají tzv. hybridy RNA:DNA - dvouvlákno, kde jedno vlákno je RNA vakcíny a druhé je zbytková DNA. Je to slepené dohromady a drží to jak luteránská víra. Tyhle hybridy jsou přitom odolné vůči enzymům DNázám, které je PRÝ měly rozsekat, hned v továrně na ty malé kousíčky. Ovšem tohle se tenkrát v továrně nestalo. Nerozsekali je, protože ten slepenec tomu bránil. A oni to nevěděli. A tyhle nebezečné hybridy SAV vůbec neměřila. Takhle bych mohla pokračovat, chyb je tam jak máku. Z jejich měření nevyplývá VŮBEC NIC. Je to prostě špatně. Já gratuluji Kotlárovi, že do toho říznul. Doufám, že tuhle linku už udrží, protože tohle je věda, a ne řeči o zmutované kukuřici. Ještě chci na závěr říct, že celá ta debata je vlastně docela zvrácená, protože akademici se pořád odkazují na nějaký LIMIT. A řeší, jestli je toho bordelu pod nebo nad limit. Jenomže používají jako limitní množství číslo, o kterém nelze říct vůbec nic. A to zejména proto, že to množství, které používají jako bezpečnou hladinu, se týká tzv. "nahé" DNA. Řeknu to hloupě - kdyby vám někdo do těla vstříknul prostě ten řetězec písmenek, rozsekaný, fragmentovaný na kousky. Takže limit pro NAHOU DNA je 10 ng na jednu dávku, což stanovila WHO a FDA už v 80. letech. Fajn. Jenomže tenhle limit neříká vůbec nic o DNA z těchto moderních covidových vakcín. Tam je to totiž udělané tak, že ta DNA je zabalená do lipidového obalu. Představte si to jako olejovou kapsli. A v téhle kapsli vám ta DNA proklouzne do buňky násobně snadněji. Ta kapsle je klíč. Takže stačí mnohonásobně nižší množství, aby to bylo nebezpečné. A navíc je to slepené do toho hybridu. To je prostě něco úplně jiného než nahá DNA. Chápete bizarnost celé debaty? Hádají se, jestli to splňuje limit, který byl přitom stanovený na něco, co mělo uplně jiné vlastnosti. I na to poukazuje McKernan a spol. Přátelé, vakcíny se vyráběly v plazmidech bakterie Escherichia coli. To je prostě fakt. Zbytky těch plazmidů ve vakcínách zůstaly. V některých šaržích více, v jiných méně. To je prostě fakt a kdo tvrdí něco jiného, je tmář. Slováci mají Kotlára, který po tom jde a konečně jde správným směrem. My máme @AndrejBabis , který nám do funkce instaloval Vojtěcha a @JTejc , co Pekové sebral razítko. Nějak si to přeberte. Já myslím, že byste měli dát dokupy petici, a začít řvát, že chceme vlastní měření. To je moje rada. https://t.co/fxNPKBYSOz #věda #vakcíny #Slovensko

13yo holčička v benu lékárně budějovická mi řekla že “servíruju přísnou kundu” vyhrála jsem #vtip #humor #mládež

Jedenaosmdesátiletý muž se u soudu v Německu přiznal k vraždě a znásilnění americké turistky Amy Lopezové, ke které došlo před více než 30 lety, přičemž k odhalení jeho identity přispěla analýza DNA. #DNA #vražda #Německo

V Česku se zvyšuje počet nových mediků a studentů nelékařských oborů, avšak některé kriticky ohrožené specializace, jako je klinická onkologie a chirurgie, čelí vážnému nedostatku odborníků v důsledku stárnutí populace a odchodu do důchodu. #Zdravotnictví #Lékaři #Vzdělávání

PROČ SE STÁLE TOLIK BOJÍME, ŽE AI DEHUMANIZUJE LIDSTVO? Obava je pochopitelná. AI se totiž poprvé nedotýká jen naší fyzické síly nebo schopnosti počítat. Vstupuje do prostoru, který jsme dlouho považovali za výhradně lidský – do jazyka, analýzy, tvorby, paměti a uvažování. https://t.co/0FLI0JPR7D #AI #dehumanizace #vztahlidíAI #Nospecificcountriesarementionedinthetweet.

Americký dluh v posledních týdnech zdražuje, což je způsobeno kombinací vysokého fiskálního deficitu, inflace a rostoucích výnosů dluhopisů, což může mít negativní dopad nejen na USA, ale i na globální trhy. #dluhopisy #americkáekonomika #výnosy

Tělo ruského opozičního politika Alexeje Vlasenka, který byl nalezen mrtvý ve svém bytě ve Varšavě s poraněním hlavy, vyvolalo podezření na násilnou smrt, nicméně příčina úmrtí bude určena až po pitvě, zatímco se případem zabývá varšavská policie. #rusko #opozičnípolitika #vraždy

Státní zástupce zrušil obvinění bývalého zaměstnance exekutora Ivanka Žákovce, který svědčil proti exekutorovi, a nařídil policii, aby znovu prošetřila situaci v souvislosti s výhrůžkami, kterým čelil, včetně nahrávek, na nichž mu byl vyhrožováno smrtí. #Žákovec #výhrůžky #insolvence