Jak pro něj hned skočil, to je borec!
Ještě jak se začnou objevovat světla v tunelu přijíždějící soupravy.
Úplná noční můra!
Naštěstí s happy endem pro sedmiletého kluka. https://t.co/qho4yYm8P5#nočnímůra#šťastnýkonec#soutěž
137
7
Seznam Zprávy
@seznamzpravy.cz · 3.9.2026
Norsko ve Špicberkách zabavilo ruskou loď Profesor Molčanov jako součást odškodnění ve výši 4,22 miliardy dolarů pro ukrajinskou energetickou společnost Naftogaz, které Moskva dluží po anexi Krymu, což vyvolalo obvinění Ruska z pirátství. #Norsko#Naftogaz#Rusko
Letadlo s americkým ministrem muselo nouzově přistát ve Virginii poté, co ztratilo pravý motor, a pilot bezpečně přistál na letišti Ronalda Reagana s 14 osobami na palubě. #nouzovépřistání#letadlo#Arlington
TASS: Norsko zadrželo na Špicberkách ruskou loď " Profesor Molčanov". Ruské úřady tvrdí, že jde o laciný pokus si získat západní spojence.
Aktualizace: Norsko, ve spolupráci s ukrajinským Naftogazem, zabavilo ruskou státní výzkumnou loď Profesor Molchanov ve Svalbardu. Zabavení proběhlo v rámci prosazování rozhodnutí z roku 2023, které nařizuje Rusku zaplatit 4,22 miliardy dolarů jako kompenzaci za majetek zabavený na Krymu. #Norsko#Rusko#Špicberky
126
9
Tomas Kapler #AI 🤖✨
@tkapler · 3.9.2026
Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír
Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu?
Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou.
Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech.
Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno
Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách.
Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi.
V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu.
Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela
Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům.
Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší.
Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel.
Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat.
Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny.
Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm
Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie.
Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži.
Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku.
Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu
Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška.
Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma.
Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal:
„Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“
Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy.
„Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou
Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností.
Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi.
Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál.
Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody.
Globální ikona s českými vazbami
Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu.
Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt.
Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor.
Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo.
Mrazivá tečka a české zapomnění
Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala.
Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství.
Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích.
Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století.
Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat?
Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner#NobelovaCenaZaMír#Historie
114
28
Seznam Zprávy
@seznamzpravy.cz · 2.9.2026
Norský král Haakon VIII. po převzetí trůnu po smrti svého otce čelí výzvám spojeným s rodinnými skandály, přičemž velká část norské veřejnosti zůstává vůči jeho manželce skeptická, přičemž současně projevuje překvapivou podporu královské rodině. #Norsko#monarchie#HaakonVIII
Program Nová zelená úsporám se od roku 2026 proměnil z dotací na zvýhodněné úvěry, což zkomplikovalo dostupnost podpory pro některé domácnosti, zejména ty s příjmy na hranici schválenosti. #NováZelenáÚsporám#energetickáúspora#financování
Maltský soud osvobodil podnikatele Yorgena Fenecha, obžalovaného z objednání vraždy novinářky Daphne Caruana Galiziaové, a rozhodl o jeho nevině v obou bodech obžaloby. #Malta#vražda#novinařina
Prezident republiky Petr Pavel se ve středu 9. září v Oslu zúčastní pohřbu zesnulého norského krále Haralda V. #PetrPavel#Norsko#král
100
3
MikeJePan
@MikeJePan · 2.9.2026
Video dnes prošlo kontrolou a tentokrát to vypadá, že jej budeme mít připravené již dnes. Zítřejšímu vydání v 16:00 už nebrání nic. Moc se těšíme na reakce. Médiím doporučujeme být v 15:30 ready u emailu. #video#vydání#novinky#Nospecificcountrycodesarementionedinthetweet.
4
0
Jan Kulveit
@jankulveit · 2.9.2026
While 'psychology' is often the best level of description of current AIs I don't necessarily mean 1:1 human psychology. It seems fairly likely AIs have emotion-like states which do not straightforwardly correspond to humans and both us and AIs lack vocabulary to talk about. #AI#Psychology#Emotions#Nospecificcountriesarementionedinthetweet.
6
0
ČT24
@CT24zive · 2.9.2026
Prezident Petr Pavel se 9. září v Oslu zúčastní pohřbu norského krále Haralda V., oznámila prezidentská kancelář na svém webu. #PetrPavel#Norsko#HaraldV
116
0
Novinky
@novinky.cz · 2.9.2026
Pavel se zúčastní pohřbu norského krále Haralda V., který se uskuteční v katedrále v Oslu, kde se veřejnost může s panovníkem rozloučit, zatímco jeho syn Haakon se ujal vlády jako Haakon VIII. #Norsko#královna#pohřeb
Král Haakon VIII. složil formální přísahu jako nový norský monarcha v parlamentu, zatímco jeho manželka, královna Mette-Marit, se nemohla zúčastnit kvůli zdravotním komplikacím po transplantaci. #HaakonVIII#norskámonarchie#přísaha
Nový norský král Haakon VIII. dnes v parlamentu složil přísahu po smrti svého otce Haralda V., přičemž ceremoniál se uskutečnil v nepřítomnosti jeho manželky Mette-Marit, která se zotavuje z transplantace plic. #Norsko#království#HaakonVIII#dobrezpravy
Dnes je můj první den v @SkupinaPPF
Jdu do toho s energií a hlavně chutí něco nového vybudovat. Společně s mým kolegou Patrikem Hudcem budeme pracovat na produktech, které rozšíří současnou nabídku finančních produktů Skupiny a umožní klientům Air bank a PPF banky investovat do celé řady nových investičních instrumentů.
Chci navázat na to, co mi v investování vždy dávalo smysl a to je otevřenost, srozumitelnost a férový přístup ke klientům. Čeká nás ještě spousta práce, tak prosím o trochu trpělivosti. Budeme vás ale pravidelně informovat, jak jsme na tom a kdy vše spustíme.
Těším se. Je před námi velká výzva, ale bude to stát za to. 🚀 #investice#finančníprodukty#novézačátky
118
3
Novinky
@novinky.cz · 1.9.2026
Apple oznámil, že jeho velká podzimní akce se uskuteční 9. září, kde nový šéf hardwarového inženýrství John Ternus představí očekávané nové iPhony, včetně spekulací o prvním skládacím modelu, což bude pro něho symbolický start v nové roli. #Apple#iPhone#Novinky#dobrezpravy