Celkový veřejný dluh USA poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů, což je důsledkem intenzivního čerpání úvěrů na pandemická opatření a dlouhodobé fiskální nerovnováhy, přičemž tento nárůst má negativní dopad na ekonomiku a finance Američanů. #veřejnýdluh#fiskálnípolitika#ekonomikaUSA
Čína úspěšně otestovala přistání opakovaně použitelné rakety Ču-čchüe-3 na pevninské základně, čímž se přiblížila schopnostem USA, které dosud jako jediný stát dokázaly přistávat jak na vodě, tak na souši. #rakety#vesmír#Čína#dobrezpravy
💉 Blíží se doba, kdy když dostanete raka, tak si ráno skočíte k obvoďákovi pro 🐝 a bude zase dobře. Složené úročení bude mít ještě větší smysl… když tu budeme do 100+… $MRNA Každopádně vědcům tleskám 👏 #zdraví#věda#rakovina
105
1
Novinky
@novinky.cz · 19.8.2026
Inženýři SpaceX se úspěšně dostali k spadlému kusu rakety u pobřeží Vánočního ostrova, kde budou provádět další analýzu před jejím návratem na základnu, přičemž přítomnost rakety vzbudila zájem mezi místními obyvateli i turisty, ale zároveň byla okolo vytvořena bezpečnostní zóna. #SpaceX#Starship#vesmír
Intenzivní vlna veder, která zasáhne Balkán od čtvrtka do soboty, přinese teploty nad 35 °C, zejména v Srbsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a Rumunsku, s očekávaným vrcholem kolem 40 °C v Řecku, a dále zhorší již tak kritickou situaci s nedostatkem srážek a lesními požáry v regionu. #vedra#počasí#sucho
Policie v Praze pátrá po desetiletém chlapci Martinovi, který má zájem o veřejnou dopravu a mohl by se zdržovat v okolí zastávek a stanic, přičemž byl naposledy viděn v černém oblečení a černých teniskách Adidas. #veřejnádoprava#pátrání#MHD
Čína úspěšně otestovala opakovaně použitelnou raketu Ču-čchüe-3, jejíž první stupeň se vrátil na stanovené místo, čímž zaznamenala významný pokrok ve vývoji svých vesmírných technologií po neúspěchu v loňském roce. #Čína#rakety#vesmírnýprogram
Seznamte se, přátelé. Tohle je Libuše. Kněžna Libuše kdysi věštila z Vyšehradu budoucnost. Naše Libuše věští budoucnost třeba ruským muničním skladům. Vidíme prostor veliký, jehož plameny se budou dotýkat hvězd. https://t.co/tYqz3uMt6X#Libuše#věštění#historie
106
10
Lukáš Vlášek 🇨🇿🇺🇦
@lukas_vlasek · 19.8.2026
Takže nám veřejné finance nezachrání Alenčina růžová kalkulačka? Od současný Babišovy vlády a jejich voličů pořád poslouchám, jak nás Fialova vláda zadluži o 1,2bil. korun. OK. Povíme si za 3,5 roku. Už jen úroky ze státního dluhu jsou přestřel. Dejavue Řecko. Ten náraz hubou do zdi bude bolet. Všechny. I voliče ANO, nebude líp, když už teď si půjčujeme na aktuální spotřebu= vedení našeho státu = peníze nás všech= prožírá naši budoucnost. Via @PetrosKecyaPoli #VeřejnéFinance#Zadlužení#Politika
106
20
Pavel Hertl
@PavelHertl · 19.8.2026
Alena Schillerová nezveřejnila návrh státního rozpočtu
Podruhé v dějinách České republiky vláda tají návrhy výdajů a příjmů. Co chce Babišova vláda před občany skrýt? Vždyť se jedná o veřejné finance.
... a jen dodám, kde je nějaká opozice, aby tohle vládě otloukla o hlavu? https://t.co/ErwpckINNx#ČeskáRepublika#StátníRozpočet#VeřejnéFinance
112
11
Hlídač Státu
@HlidacStatu · 19.8.2026
❌ Ministerstvo zdravotnictví opakovaně úmyslně porušilo zákon a nezveřejnilo smlouvu se svým dodavatelem v Registru smluv. Je tedy neplatná. I přesto chce firmě vyplatit peníze daňových poplatníků.
❗Podali jsme trestní oznámení. Toto jednání považujeme za nebezpečný precedens pro další úřady, které by mohly stejně protizákonně rozdávat veřejné peníze a pak hledat účelově kličky, když je někdo nachytá na švestkách.
Děkujeme časopisu Týden, že se tématu v nejnovějším čísle věnoval!
🩵 Podpořte nás prosím, abychom mohli pokračovat v hlídání: https://t.co/6F6T6VhCZV#Transparence#Zákon#VeřejnéFinance
101
24
Novinky
@novinky.cz · 19.8.2026
V Miami byla teplota rekordně naměřena na 100 stupňů Fahrenheita, což se stalo teprve podruhé za 130 let, přičemž extrémní vedra trápí také další části jihu USA, včetně Fort Lauderdale s 37 °C a Údolí smrti s teplotou přes 53 °C. #rekordníteploty#Miami#vedra
Příprava miliardové Vltavské filharmonie v Praze naráží na vážné pochybnosti kolem transparentnosti a hospodaření.
Zakázku na koordinaci a řízení celého projektu ovládlo konsorcium tří firem, které v tendru nemělo žádnou konkurenci, byli jediným zájemcem.
Celá transakce vyvolává #VltavskáFilharmonie#transparentnost#veřejnézakázky#CZ
0
0
Seznam Zprávy
@seznamzpravy.cz · 19.8.2026
Stavba Vltavské filharmonie, která má být architektonickou dominantou Prahy, se výrazně prodražila z původních odhadů, přičemž město nyní plánuje investici ve výši až 16,5 miliardy korun; tendr na projektový management vyhrála pouze jedna firma, což vzbuzuje otázky ohledně transparentnosti a vztahů mezi aktéry. #VltavskáFilharmonie#Praha#veřejnézakázky
Letošní léto v Česku přepsalo historické teplotní rekordy, kdy více než tři čtvrtiny meteorologických stanic překonaly maxima, přičemž v Doksanech byla naměřena nová absolutní teplota 41,9 °C, což je o 1,5 °C více než předchozí rekord, a letos se objevilo také více než 22 supertropických dnů s teplotou nad 35 °C. #vedra#teplotnírekordy#klimaticképodmínky
Webbův teleskop odhalil detailní struktury Lví mlhoviny, která se nachází 5000 světelných let od Země a vznikla z umírající hvězdy, přičemž ukazuje komplikované formace plynu a prachu, jež se kolem centrálního bílého trpaslíka rozprostírají a vytvářejí unikátní vizuální efekt podobný hřívě lva. #LvíMlhovina#Vesmír#WebbůvTeleskop#dobrezpravy
Čtyři minuty. Trocha soli. A z obyčejného diamantového prášku se stane materiál, který svítí a dokáže „cítit“ své okolí. Český tým právě ukázal, že výroba kvantových medicínských senzorů budoucnosti nemusí trvat týdny a stát majlant.
Nanodiamanty jsou drobné krystalky diamantu, menší než virus. Když do jejich mřížky vložíte speciální defekt – dusíkovou vakanci (takzvané NV centrum) – začnou se chovat jako miniaturní světelné senzory. Po nasvícení září a jejich světlo se mění podle magnetického pole, teploty nebo elektrického náboje v jejich okolí. Dokážou měřit teplotu uvnitř živé buňky nebo detekovat jednotlivé molekuly. Až donedávna ale platilo, že kvalitní „svítící“ nanodiamanty se vyrábějí pomalu, draze a v množství menším než špetka.
Standardní postup vypadal takto: diamantový prášek se dva týdny ozařoval v urychlovači částic a pak se dlouho žíhal při vysoké teplotě. Výsledek? Méně než gram použitelného materiálu. Mezinárodní tým vedený Petrem Cíglerem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (@IOCBPrague) však dosavadní postupy zásadně změnil. Metoda PTQ (Pressure and Temperature Qubits) trvá pouhé čtyři minuty. Diamantový prášek se smíchá s obyčejnou kuchyňskou solí a vloží do průmyslového lisu. Ten vytvoří tlak a teplotu podobné podmínkám hluboko v zemském plášti. Sůl se roztaví, obalí částice jako ochranný plášť a zabrání jejich spékání. Po ochlazení se jednoduše smyje vodou a zůstane čistý, fluoreskující prášek.
„Dokázali jsme přípravu kvantových center více než tisíckrát zrychlit. Teď místo gramů vyrábíme kilogramy,“ říká první autor studie Michal Gulka. Jeden lis za týden vyrobí tolik materiálu, kolik by klasickou metodou vznikalo přes čtyřicet let. A co víc – nové nanodiamanty mají lepší vlastnosti: stabilnější světlo, delší „paměť“ a vyšší citlivost.
Proč je to důležité? Kvalitní kvantové senzory se totiž teprve teď mohou stát cenově i prakticky dostupnými pro laboratoře i komerční firmy. Americká společnost MegaDiamond, která se na vývoji podílela, už plánuje průmyslovou výrobu. Aplikace zahrnují precizní lékařskou diagnostiku, mapování teploty a magnetických polí uvnitř buněk či detekci jednotlivých molekul. Jednou možná vzniknou i senzory, které pomohou dříve odhalit nemoci nebo sledovat procesy, jež dnes nevidíme.
Český tým z ÚOCHB tak učinil významný krok vpřed. Nepředložil jen další vědeckou publikaci, ale vytvořil metodu, která z laboratorní rarity dělá materiál pro velkosériovou výrobu. A to je přesně ten typ úspěchu, na který můžeme být pyšní.
P. S.: Každý den sem dávám alespoň jeden pozitivní příběh z české a světové vědy. Pomozte je šířit – dejte lajk, komentář, sdílení, bookmark a hlavně mě sledujte, ať vám další neutečou. Co si myslíte, jak se rozšíří takové dostupné nanosenzory v běžné medicíně? #Nanotechnologie#KvantovéSenzory#Věda
103
16
Karel Janeček
@janecek252 · 18.8.2026
Věda bez možnosti pochybovat není věda. Je to dogma. Špatný nebo nepravdivý názor má být vyvrácen důkazy. Ani nepravdivý názor však nesmí být umlčen mocí.
Lidi, kteří svou autoritou ničili životy ostatních, musí být připraveni odpovídat za svá rozhodnutí. Máme nejen právo, ale #věda#svoboda#pravda#Nocountrycodesarementionedinthetweet.
0
0
Angelika Bazalová - emko
@GeGvendy · 18.8.2026
Přátelé, tak TOHLE je pecka.
Kotlár to konečně vzal za správný konec. Vzal tu analýzu Slovenské akademie věd, která měla uklidnit slovenskou veřejnost, že ve vzorcích žádná cizí DNA není, a dal tu analýzu vyhodnotit snad jediným třem lidem na světě, kteří tomu fakt rozumí.
A tohle už fakt nepůjde okecat. Tohle je game changer. Jmenují se Kevin McKernan, David J. Speicher a Jessica Rose. Přičemž McKernan je TEN, který to znečištění ve vakcínách před dvěma lety objevil a reportoval to i FDA. Já o tom podrobně mluvím ve svém podcastu zde: https://t.co/JWvUdAhsP5
A tihle tři vědci našli v postupu SAV celou řadu naprosto zásadních chyb a zdůvodnili, proč její výsledky nelze vůbec brát vážně. Je to průšvih jako mraky.
Ale od začátku: Je jedna důležitá věc, kterou musíte vědět. Důvod, proč je tak složité jednoznačně říct, kolik cizí DNA ve vakcínách bylo - té DNA, která tam vůbec neměla být - je ten, že existuje několik způsobů, jak to měřit. A některé metody to množství podhodnocují a jiné nadhodnocují. SAV použila tři metody, jak ty zbytky najít. Až potud v pořádku. Ďábel tkví v detailu.
V podstatě jde o to, jak dlouhé řetězce hledáte. Ty úplně malinkaté, řekněme desítky párů bází, jsou z hlediska integrace do genomu vcelku neškodné, protože jsou tak krátké, že nenesou žádnou informaci.
Pak jsou ty prostřední. Fragment 150- 500 bp se integruje nejefektivněji. Je dost malý na to, aby proklouzl do jádra, a dost velký na to, aby ho opravný mechanismus chytil. A tam už pak takový kousek okolo 500 bp může udělat pořádnou neplechu, protože když k tomu ještě obsahuje tzv. promotor a enhancer SV40, a to celé se integruje se do genomu, tak to pak začne spouštět to, co je v genomu ZA ním - třeba onkogen. To je třeba klasický mechanismus vzniku lymfomů.
No a pak ty velké: Fragment >5000 bp se integruje hůř, ale když už se integruje, je to průšvih, protože nese celý funkční program. Kdyby tam k tomu byl i ten promotor, tak by to znamenalo, že máte do DNA zabudovaný recept na výrobu spike proteinu a vaše buňka by do smrti vyráběla spike. Naštěstí rovnou uklidnuju, že tahle varianta, že se ten dlouhý řetězec celý zabuduje do genomu, je fakt hodně málo pravděpodobná a nevím o tom, že se to někde potvrdilo v nějakém in vivo modelu.
Ale - ty kratší kousky jsou pravděpodobnější a na problém zadělat umí.
A to se pořád vubec nebavíme o situaci, kdy ty kousky ani neproniknou do jádra bunky, ale jen si tak plavou v cytoplazmě. I to je pruser, I 150 bp fragment může spustit cGAS-STING zánět, což není jen tak obyčejný zánět, jako když zmáčknete zvonek, abyste zavolali na sestru, že je vám blbě. To je red alert, kdy držíte zvonek a řvete na celé kolo pomoc, takže pro vás letí helikoptréra až z Mnichova a vy stejně ten zvonek pořád držíte. To se děje ve vašem těle, když máte v bunce tenhle poplach. Zkrátka: Imunitní systém je v totalní panice ani k žádné integraci nemuselo dojít.
A teď k tomu, k čemu došlo: SAV ujistila veřejnost, že těch kousků je ve vakcínách málo a ještě to jsou ty úplně nejkratší. Jenomže McKernan říká - bacha, takhle ne.
Oni si třeba vzorky předtím zahřáli na 95 °C, aby se uvolnily nukleové kyseliny z lipidové kapsle, ale tím si ty kousky sami rozbili. Tak to by jako nešlo, že jo. To je pak jasné, že tam žádný dlouhý nenajdou.
A pak to počítání kousků. To je taky věda. Představte si mrkev rozsekanou na 45 kousků v polévce. A vy ji musíte hledat jen podle špičky, protože jen podle špičky tu mrkev poznáte. Vytáhnete z polévky 45 špiček, jenomže když je zvážíte tak nesmíte zapomenout, že jste zvážili jen ty špičky. A přesně takhle oni to tam převedli na hmotnost :-D
A pak hledáte ten nejdůležitější kousek - tedy spike. SAV hledala spike dlouhým primerem 233 bp, který se do fragmentu 150 bp fyzicky nevejde. Systematicky ho tak neviděla.
Další věc: při výrobě vznikají tzv. hybridy RNA:DNA - dvouvlákno, kde jedno vlákno je RNA vakcíny a druhé je zbytková DNA. Je to slepené dohromady a drží to jak luteránská víra. Tyhle hybridy jsou přitom odolné vůči enzymům DNázám, které je PRÝ měly rozsekat, hned v továrně na ty malé kousíčky. Ovšem tohle se tenkrát v továrně nestalo. Nerozsekali je, protože ten slepenec tomu bránil. A oni to nevěděli. A tyhle nebezečné hybridy SAV vůbec neměřila.
Takhle bych mohla pokračovat, chyb je tam jak máku. Z jejich měření nevyplývá VŮBEC NIC. Je to prostě špatně.
Já gratuluji Kotlárovi, že do toho říznul. Doufám, že tuhle linku už udrží, protože tohle je věda, a ne řeči o zmutované kukuřici.
Ještě chci na závěr říct, že celá ta debata je vlastně docela zvrácená, protože akademici se pořád odkazují na nějaký LIMIT. A řeší, jestli je toho bordelu pod nebo nad limit.
Jenomže používají jako limitní množství číslo, o kterém nelze říct vůbec nic. A to zejména proto, že to množství, které používají jako bezpečnou hladinu, se týká tzv. "nahé" DNA.
Řeknu to hloupě - kdyby vám někdo do těla vstříknul prostě ten řetězec písmenek, rozsekaný, fragmentovaný na kousky. Takže limit pro NAHOU DNA je 10 ng na jednu dávku, což stanovila WHO a FDA už v 80. letech. Fajn.
Jenomže tenhle limit neříká vůbec nic o DNA z těchto moderních covidových vakcín. Tam je to totiž udělané tak, že ta DNA je zabalená do lipidového obalu. Představte si to jako olejovou kapsli. A v téhle kapsli vám ta DNA proklouzne do buňky násobně snadněji. Ta kapsle je klíč. Takže stačí mnohonásobně nižší množství, aby to bylo nebezpečné. A navíc je to slepené do toho hybridu. To je prostě něco úplně jiného než nahá DNA.
Chápete bizarnost celé debaty? Hádají se, jestli to splňuje limit, který byl přitom stanovený na něco, co mělo uplně jiné vlastnosti.
I na to poukazuje McKernan a spol.
Přátelé, vakcíny se vyráběly v plazmidech bakterie Escherichia coli. To je prostě fakt. Zbytky těch plazmidů ve vakcínách zůstaly. V některých šaržích více, v jiných méně.
To je prostě fakt a kdo tvrdí něco jiného, je tmář.
Slováci mají Kotlára, který po tom jde a konečně jde správným směrem. My máme @AndrejBabis , který nám do funkce instaloval Vojtěcha a @JTejc , co Pekové sebral razítko.
Nějak si to přeberte.
Já myslím, že byste měli dát dokupy petici, a začít řvát, že chceme vlastní měření. To je moje rada. https://t.co/fxNPKBYSOz#věda#vakcíny#Slovensko
107
34
Walter Kraft
@walterkraft6 · 18.8.2026
Podle studií publikovaných v prestižním vědeckém časopise Nature byla v době ledové průměrná teplota na Zemi nižší o 6 °C než je dnes. Například podle pana Vlčka z hnutí STAN to je ale nesmysl, protože v době ledové ještě nebyly teploměry. #klima#věda#historie