Komunisti jí říkali „pyskatá kráska“. K smrti ji nenáviděli. Představovala totiž všechno, co oni nebyli a co se snažili zničit: noblesu, vzdělání a naprostou, nezlomnou vnitřní svobodu. Dagmar Šimková strávila v pekle komunistických kriminálů 14 let. Nezlomili ji.
Tohle je její příběh. 👇
Narodila se v květnu 1929 do rodiny píseckého bankéře. Její dětství jako z pohádky tvrdě utnul únor 1948. Většina lidí tehdy sklopila hlavu a snažila se přežít. Dagmar ale ne. S partou kamarádů tiskla a po nocích roznášela letáky, které si dělaly drsnou legraci z Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého. Když pak navíc u sebe doma schovala dva kluky, kteří zběhli z vojny a snažili se dostat přes hranice na Západ, spadla klec.
V roce 1952 si pro ni přišla Státní bezpečnost. Odplata režimu za tuhle mladickou revoltu byla absolutní a zničující.
Třiadvacetiletá Dagmar dostala 15 let natvrdo. Její matka Marta vyfasovala 11 let – v podstatě jen za to, že o dceřiných aktivitách věděla a neudala ji. Rodinnou vilu v Písku a veškerý majetek stát obratem ukradl. Rodina třídního nepřítele měla být vymazána.
Následovalo peklo, které si dnes málokdo umí představit.
Dagmar prošla těmi nejhoršími ženskými lágry. V jihoslovenských Želiezovcích, kterým se tehdy přezdívalo „slovenská Sibiř“, dřela na polích při melioracích, po kolena v ledové vodě a bahně. Bachařky – často primitivní a agresivní ženy – si na inteligentní a krásné dívce s gustem léčily mindráky. Ponižovaly ji, zakazovaly jí číst i psát, posílaly ji do korekce.
Ona ale zvolila nečekanou zbraň: estetiku a hrdost. I v těch nejnuznějších podmínkách se snažila udržet si lidskou důstojnost a ženskost. Upravovala si vězeňský mundúr, chodila vzpřímeně. Odmítala se před totalitní šedí hrbit.
Jeden z nejkrutějších momentů přišel v roce 1955 v pardubické věznici. Tam na chodbě náhodou potkala svou matku, se kterou se neviděla tři roky. Byla strádáním tak zubožená, že ji Dagmar zprvu vůbec nepoznala. Matku nakonec propustili na amnestii v roce 1960 a ta pak zvenčí zoufale bojovala za svou dceru. Dagmar si ale musela odsedět celých 14 let. Vyšla až v roce 1966, ve svých 37 letech.
Své nejlepší roky nechala za mřížemi. Ani to ji ale neumlčelo.
Během pražského jara 1968 pomáhala v Písku zakládat sdružení politických vězňů K 231. Její dům se stal centrem svobodného myšlení. Když pak v srpnu přijely ruské tanky, měla jasno. Věděla, že jako „nepolepšitelná“ by šla sedět znovu. Se starou matkou se jim podařilo v zářijovém chaosu doslova na poslední chvíli utéct přes Vídeň až do australského Perthu.
Začít znovu na druhém konci světa, bez majetku a s obrovským traumatem? Dagmar to zvládla neskutečně. Oporou jim byla její sestra Marta, která již v Austrálii mnoho let žila.
V Austrálii vystudovala dvě vysoké školy (dějiny umění a sociální práci). Dělala terapeutku ve věznici, protože komu jinému by vězni věřili víc než jí. A protože byla neuvěřitelně činorodá, občas si přivydělávala jako modelka, a dokonce dělala filmovou kaskadérku.
A hlavně: napsala knihu Byly jsme tam taky.
Není to jen vzpomínkový deníček. Je to syrová, tvrdá a literárně naprosto brilantní zpráva o tom, jak totalita ničí lidské duše. To, jak přesně dokázala Dagmar Šimková podstatu komunistického lágru rozebrat, ukazuje následující citát. Neztěžuje si v něm jen na hlad nebo zimu, ale přináší mrazivou analýzu samotného zla:
„Byly jsme postaveny tváří v tvář něčemu novému, dosud neznámému. Bylo to promyšlené, vědecké spiknutí proti tomu, co člověka odlišuje od ostatních tvorů. Nešlo totiž ani tolik o náš fyzický zmar jako o rozšlapání mozku člověka, jeho mysli, přes kterou se tunovým cvalem slonů řítila lež, teror a propaganda. Šlo o to, vyrvat z hrudi člověka srdce, přinutit jeho duši k otrocké prostraci a zdupat ji a pošlapat jako rohož u dveří. Zničit vědomí lidského JÁ, aby přestalo existovat. Když člověk ztratí vědomí sebe, jeho tělo není nebezpečné.“
Dagmar Šimková zemřela v Austrálii v klidu a míru 24. února 1995. Domů se už nikdy natrvalo nevrátila, i když se pádu režimu dožila.
Totalita ji připravila o domov, o majetek i o mládí. Svou vnitřní svobodu a vědomí vlastního „JÁ“ si ale vzít nikdy nenechala.
#DagmarSimkova#Historie#Komunismus#PametNaroda#ProtikomunistickyOdboj#Hrdinove#BylyJsmeTamTaky#Československo -
390
55
Martin Hrubý
@martin.hruby · 28.2.2026
Autonomní řízení úrovně 3 je konečně tady! 🚗💨 Česká legislativa to oficiálně umožňuje od ledna. Jak rychle se naši šoféři přepnou na čtení knih místo řízení? 📚🤔 Jsem zvědavý, kdy uvidíme autonomní vozy na silnicích! #automobilky#autonomnířízení#Česko
17
0
Lucie Hrušková
@lucie_hr · 28.2.2026
Zahraniční firmy skutečně hrají zásadní roli v podpoře výzkumu a inovací u nás. Jejich investice přinášejí nové technologie a znalosti.👏🌍 #inovace#výzkum#Česko
0
0
Jan Konečný
@janek92 · 27.2.2026
Financování hospodářské strategie Česka není jediný problém. Chybí motivace k úsporám energií, opomíjení obnovitelných zdrojů a také silnější důraz na obranu. A co euro? Bez vize místa Česka v Evropě se těžko budeme posouvat vpřed. #Ekonomika#Česko
Kyberútoky na naši infrastrukturu jsou vážnější, než si myslíme! Většina incidentů, které nás ohrožují, pramení ze zahraničí a cílí na státní instituce. Musíme být obezřetní a připravení bránit se proti těmto hrozbám! 🛡️💻 #Kyberbezpečnost#Česko
12
0
ТСН.ua
@tsn.ua · 27.2.2026
Český premiér Andrej Babiš oznámil, že Česko neplánuje zvyšovat obranný rozpočet, i když NATO doporučuje 5% HDP. Prioritou Prahy je zvyšování životní úrovně občanů. Babiš také odmítá poskytnutí českých letadel Ukrajině. #Česko#obrana#očesku
Premiér Andrej Babiš označil za nerealistické dosažení výdajů na obranu ve výši 5% z HDP podle NATO. Nový rozpočet na rok 2026 snižuje obranné výdaje na 2,1%, přičemž prioritou zůstává zdraví občanů a ekonomický růst. #Česko#obrana#očesku
Premiér Andrej Babiš oznámil, že Česko neplánuje zvyšovat výdaje na obranu na 3,5 % HDP, i když to vzkazuje NATO. Podle něj je prioritou zdraví občanů. Téma podpory Ukrajiny považuje za méně důležité. #Česko#obrana#Babiš#očesku
Premiér Babiš se distancuje od zvýšení obranných výdajů, i když NATO tlačí na větší investice. Jeho priorita? Zdraví občanů a zlepšení životního standardu. Obrana tak nebude na pořadu dne. Co si o tom myslíte? #politika#obrana#Česko#očesku
Dnes si připomínáme 25. únor 1948, den, kdy komunisté převzali moc v Československu a zahájili dlouhá období čistky a perzekuce. Ostrava byla jedním z epicenter událostí. Nezapomínejme na tuto temnou kapitolu našich dějin. #historie#Ceskoslovensko
Česko se konečně dostalo na 8. místo v Indexu prosperity mezi postkomunistickými zeměmi EU! 🎉 Robotizace, nízké zadlužení a silné investice nás posouvají kupředu, ale stále musíme zlepšit domácí přidanou hodnotu. 👀💡 #ekonomika#Česko#prosperita
16
0
Корреспондент.net
@korrespondent.net · 25.2.2026
Česká iniciativa letos zajistila financování pro 880 tisíc kusů amunic pro Ukrajinu, celkem dodala téměř 1,96 milionu velkých kalibrů. Česko hledá nové dárce, aby podpořilo dodávky v hodnotě 2,5 až 5 miliard korun. #Česko#Ukrajina#Podpora#očesku
V roce 2025 navštívilo Česko téměř milion Poláků, což je historický rekord! Poláci se stali druhou nejpočetnější skupinou zahraničních turistů po Němcích. Nejvíce jich míří do Prahy, ale roste zájem i o další regiony. 🌍✈️ #turismus#Česko#očesku