Eva Pavlová se zastala manžela, skočme všichni na ní. My radši zemanovou, co se držela nejméně 100 km od manžela, nebo Monike na pláži a po nákupech, co ani neví, odkud prachy na kožichy a kabelky bere. A proč taky, zdroje jsou. Hnus tyhle ženy, co stojí za mužem. #feminismus #rovnost #společnost

Ty nechutné poznámky Huberta Langa vůči ženám, včetně Jany Černochové… Co si to vůbec dovoluje? Jak jsem viděl na nějakém videu: klitoris má tisíce nervových zakončení, ale Langovo ego je stejně citlivější. O to zvláštnější, že vůči ženám mu cit úplně chybí. A dodávám pro #feminismus #rovnost #sexismus #CZ

🧵1/8 „Studium algebry a náročné literatury způsobí ženám zástavu menstruace, kolaps dělohy a vytvoří zrůdný mozek na úkor zakrnělého těla!“ S tímto „vědeckým“ argumentem vyrukoval v roce 1873 profesor z Harvardovy univerzity a vedení prestižních škol jej následně používalo k zamítání přihlášek žen. Nevydávali to za diskriminaci, nýbrž za lékařskou povinnost chránit budoucí matky před tělesným zánikem. Vítejte u dalšího dílu mého seriálu #ZenyVeVede o opomíjených vědkyních, nově zkouším rozdělit text do vlákna, aby se vám to lépe četlo, dejte mi vědět, co na to říkáte. Dnes se navíc nebudu věnovat jedné ženě a vlastně ani žádné konkrétní vědkyni, a přesto bude text klíčový pro celý seriál. Matildin efekt, který odhaluje nespravedlnost, kdy je hotový vědecký objev odňat autorce a připsán muži, o kterém tu denně píšu, představuje totiž pouhou špičku ledovce. Skutečná ztráta poznání spočívá v preventivní eliminaci milionů žen, jejichž vědecká dráha skončila dříve, než zformulovaly první hypotézu. Historie ukazuje mrazivou kontinuitu od rakousko-uherských výnosů přes dobovou pseudovědu až po dnešní Tálibán. Mechanismus zůstává totožný: redukovat ženu na biologickou schránku a vědění střežit jako mocenský monopol mužů. Vždy šlo o aktivně prosazovanou politiku intelektuální izolace. #ZenyVeVede #Historie #Feminismus

Můžete to, prosím, někdo poslat trafikantovi od Motorisů Michalu Poláčkovi, který se rád naváží do vzhledu žen na facebooku a tady si dal raději block? https://t.co/5IjCN7QyIx #feminismus #společnost #facebook

Jestli celý feministický hnutí stojí a padá na tom, že se Sydney Sweeney svlíkla kvůli reklamě, tak se obávám, že to hnutí asi stojí pěkně za hovno... #feminismus #rovnost #společnost

Za poslední rok se mi třeba 3x stalo, že jsem šel po chodníku, po pravé straně, na kraji, jak se sluší a patří a proti mě skupina žen a krajní se vyloženě tvařily, že se určitě vyhýbat nemusí. Podle všeho nejde o nevychovanost, ale radikálnější verzi mikrofeminismu tady od Lucie. https://t.co/AkfBam4iV6 #feminismus #společnost #rovnost

😀😀 kecy o toxický maskulinitě vám budou cpát do krku jak huse a pak se zapomenou zmínit o tom, že současnej levicovej feminismus reálně oslavuje ženu, co zavraždila svoje tři děti 🥹 #maskulinita #feminismus #společnost

Ve věku 92 let ve středu zemřela slavná americká feministka a novinářka Gloria Steinemová, známá svou aktivitou za práva žen a jako spoluzakladatelka časopisu Ms. #GloriaSteinemová #feminismus #právaženy

Ve věku 92 let zemřela slavná americká feministka, autorka a novinářka Gloria Steinemová, známá svou dlouholetou aktivitou v boji za práva žen. #GloriaSteinemová #feminismus #právažen

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus

Nová pravidla Evropské vysílací unie mají za cíl eliminovat sexistické záběry na ženy v atletice tím, že zakazují choulostivé záběry a tím přispívají k prevenci sexualizace sportovkyň ve vysílání a na sociálních sítích. #atletika #feminismus #sexualizace

Článek obhajuje přidání portrétu Berthy von Suttner, významné pacifistky a feministky, na eurobankovky jako symbol jejího odkazu a povzbuzení k empatii a odpovědnosti za mír místo oslavování válečné slávy. #BerthaVonSuttner #mírovéhnutí #feminismus #dobrezpravy

Alexandra Kollontajová, narozená v aristokratické rodině, se stala významnou revolucionářkou a feministkou, která se zasazovala za práva žen a sociální reformy, a to i navzdory sporům s Leninem a politickým prostředím Sovětského svazu, kde zanechala nesmazatelnou stopu. #AlexandraKollontajová #feminismus #historiezženami

Článek se zaměřuje na fenomén internalizované mizogynie, tedy zvnitřněné nenávisti a nedůvěry vůči ženám, a zkoumá, jak se projevuje v různých aspektech života, přičemž odborníci zdůrazňují potřebu osobní i strukturální změny k jejímu překonání v patriarchální společnosti. #internalizovanámizogynie #patriarchát #feminismus

Suzanne Noëlová, průkopnice plastické chirurgie a bojovnice za práva žen, se během první světové války specializovala na obnovu tváře znetvořeným vojákům, čímž vracela jejich identitu a důstojnost, a jako jedna z prvních lékařek na světě úspěšně prováděla moderní estetické operace. #plastickáchirurgie #feminismus #historiežen

Lucie Zelinková, influencerka a vášnivá čtenářka, se ve svém životě a profesi zaměřuje na ženská témata, která ji od dětství fascinují, což vyústilo v její přechod z knižního marketingu na volnou nohu a prozkoumávání oblastí jako rodičovství a feminismus prostřednictvím sociálních médií. #Feminismus #Rodičovství #Literatura #dobrezpravy

Článek Zuzany Hanusové se zabývá fenoménem heteropesimismu, který vyjadřuje rezignaci žen na romantické vztahy s muži v důsledku frustrace z moderního randění a nezávazného sexu, a upozorňuje na názory feministky Louise Perryové, jež tvrdí, že sexuální revoluce ve skutečnosti poškodila ženy a navrhuje návrat k hodnotám manželství a sexuální zdrženlivosti jako lepší alternativu pro budoucnost. #feminismus #partnerskéVztahy #moderníRandění

Obsesivní nenávist Petra Macinky k naší První dámě paní Evě Pavlové by měla být vědecky zkoumána. A přitom ona se k němu nikdy nevyjadřovala🤔. Aha, to je tím, že je žena. Jedno ze specifik Motoristů je totiž to, že uráží ženy. https://t.co/BKTroQRMuB #Feminismus #Trolling #Psychologie

Článek zkoumá, jak sociální sítě ovlivňují ideály krásy a moc nad ženskými těly, přičemž se zaměřuje na zkušenosti mladých žen, které se snaží odolávat nátlaku idealizovaných obrazů a filtrují si obsah, který konzumují. #DuševníZdraví #Feminismus #SociálníSítě

Herečka Jenovéfa Boková ve svém rozhovoru hovoří o natáčení příběhu Simony Monyové, o důležitosti citlivého přístupu k tématu domácího násilí a také o feminismus jako o snaze zajistit rovnost a respekt mezi lidmi, přičemž zdůrazňuje osobní zodpovědnost a sílu, kterou představuje její postava Dany, jež nabízí druhým oporu a klid. #domácínásilí #feminismus #Simonamonyová