Jaderná elektrárna Temelín bude moci používat palivo od americké společnosti Westinghouse, ČEZ získal povolení. Dosud elektrárna používá palivo od ruské firmy TVEL. #jadernáenergetika #Temelín #ČEZ

ČEZ bude v jaderné elektrárně Temelín používat palivo od společnosti Westinghouse, čímž nahradí ruského dodavatele TVEL a posílí tak energetickou bezpečnost České republiky. #energetickabezpečnost #jadernáenergetika #ČEZ

Těším se, až Filip Turek popíše explozi reaktoru v Temelíně. Teda ne reaktoru, ne explozi, ale korozi, a materiálu, ze kterého by se reaktor dal postavit. Tím vůbec nezlehčuju Šumavu - ale doufám, že příznivci vlády jsou happy, že místo stratcomu máme Filipa Turka. #Temelín #jadernáenergie #koroze

Záporožská jaderná elektrárna byla opět připojena k externímu elektrickému vedení po přerušení bojů, což vyhodnotila MAAE jako klíčový krok k prevenci jaderné nehody. #ZáporožskáJadernáElektrárna #MAAE #jadernáenergie

Podle varovné zprávy společnosti CSA by mohl Rusko do roku 2040 ovládnout více než jednu třetinu světové těžby uranu, čímž by vzrostla závislost na ruském uranu podobně jako v případě ropy a plynu v roce 2022. #jadernáenergie #uran #Rusko

Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdila, že neudělaný jaderný reaktor v Sýrii za vlády Bašára Asada byl navržen pro výrobu jaderných zbraní. #Sýrie #jadernázbraň #MAAE

Vánice, která rozbila atom: Skutečný příběh Lise Meitner Vánoce roku 1938. Zatímco Evropa se propadá do stínu nacismu, v malém švédském městečku Kungälv kráčí hlubokým sněhem šedesátiletá žena v těžkém kabátě. Vedle ní na běžkách jede její čtyřiatřicetiletý synovec. Nepřijeli na dovolenou. Žena v červenci jen o vlásek unikla zatčení nacistickým režimem – po březnovém anšlusu Rakouska přišla o občanství i platný pas a kolega z institutu ji navíc udal na ministerstvu. Ze dne na den ztratila domov i vlastní laboratoř. Přesto má v kapse kabátu dopis z Berlína, který během několika následujících hodin změní dějiny moderní vědy. Jmenuje se Lise Meitner. A v tento mrazivý den, s kouskem tužky na útržku papíru opřeném o zasněžený kmen, právě přišla na to, jak funguje jaderné štěpení. O šest let později za tento objev převezme Nobelovu cenu za chemii její dlouholetý kolega Otto Hahn. Sám. Její klíčový teoretický přínos zůstane v oficiálním zdůvodnění ceny opomenut. Vítejte v dalším díle mého seriálu zaměřeném na opomíjené #ZenyVeVede. Jestli se vám líbí, prosím sdílejte jej svým sledujícím. Dívka, která nesměla ani na univerzitní toaletu Lise Meitner se narodila ve Vídni v listopadu 1878 do vzdělané rodiny židovského původu. Už od dětství ji fascinovala matematika a záření. V té době však dívky v Rakousku-Uhersku nesměly oficiálně studovat veřejná gymnázia. Všechno dohnala soukromým studiem a stala se teprve druhou ženou v historii, která na Vídeňské univerzitě získala doktorát z fyziky. Jejím mentorem a inspirací byl geniální Ludwig Boltzmann. V roce 1907 odešla do Berlína, aby se učila od Maxe Plancka. V Prusku byl přístup žen k vysokoškolskému vzdělání stále tabu. Když začala spolupracovat s mladým chemikem Ottou Hahnem v Ústavu Emila Fischera, slavný chemik jí povolil vstup pouze pod přísnou podmínkou: bude pracovat výhradně v bývalé truhlářské dílně v suterénu s vlastním vchodem z ulice a nesmí vstoupit do poslucháren ani horních pater. Do budovy neměla povolený vstup ani na toaletu – musela chodit do nedaleké restaurace. Zatímco Hahn dostával plat vědce, Lise pracovala celých pět let bez nároku na honorář a žila ze skromné podpory své rodiny. Teprve v roce 1912 se stala Planckovou asistentkou a získala své první placené místo. Byla to mimořádně silná dvojice: Otto Hahn byl precizní analytický chemik, mistr v izolování i stopových množství radioaktivních prvků. Lise Meitner byla teoretická i experimentální fyzička s pronikavou matematickou intuicí, která dokázala naměřeným datům vtisknout fyzikální smysl a řád. Společně objevili prvek protaktinium a zkoumali radioaktivní záření. Lise si postupně vydobyla takové renomé, že se v roce 1926 stala první ženou s řádnou profesurou fyziky v celém Německu. Albert Einstein jí s obdivem přezdíval „naše Marie Curie“. Pak ale přišel rok 1933. Útěk s diamantovým prstenem v kapse Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byli židovští vědci hromadně zbavováni funkcí. Lise zpočátku chránilo rakouské občanství i práce v polozávislém Ústavu císaře Viléma. Věřila, že věda v Německu dokáže odolat politickému šílenství. V březnu 1938 však proběhl anšlus Rakouska. Přes noc se stala občankou Třetí říše a spadala pod norimberské rasové zákony. Hranice se pro osoby židovského původu uzavíraly, její pas byl neplatný a fanatický nacistický chemik Kurt Hess z téhož institutu ji nahlásil úřadům jako nežádoucí osobu. V červenci 1938 zorganizovali přátelé v čele s holandským fyzikem Dirkem Costerem tajnou záchrannou misi. Coster neohlášeně přijel do Berlína a doprovodil Lise do vlaku směr Nizozemsko. Na rozloučenou jí Otto Hahn vtiskl do ruky diamantový prsten po své matce – pro případ, že by bylo nutné podplatit pohraničníky. Nacistická hlídka na hranicích její neplatné doklady zkoumala, ale po napjatých minutách ji nechala projet. Lise vyvázla s deseti markami v peněžence a dvěma kufry. Přes Nizozemsko a Dánsko zamířila do švédského exilu. Ve Stockholmu získala místo v novém ústavu nobelisty Manneho Siegbahna. Ten však vůči ní zůstal rezervovaný – neposkytl jí téměř žádné vybavení, spolupracovníky ani odpovídající plat. Jediné spojení se špičkovou vědou tak představovala intenzivní korespondence s berlínskou laboratoří. Chemická záhada, která popírala fyzikální zákony V Berlíně Otto Hahn a mladý chemik Fritz Strassmann pokračovali v experimentech, které předtím naplánovali společně s Meitnerovou: ostřelovali těžké jádro uranu pomalými neutrony. Krátce před Vánocemi roku 1938 však narazili na výsledek, který nedával žádný smysl. V očekávaných rozpadových produktech nenašli těžší transurany, ale stopy barya. Baryum je však zhruba o polovinu lehčí než uran (uran má v jádře 92 protonů, baryum pouhých 56). Tehdejší fyzika považovala rozpad jádra na dva velké kusy za zhola nemožný. Předpokládalo se, že dopadající neutron může z jádra vyrazit nanejvýš malou částici (např. proton nebo jádro helia). Zmatený Hahn usedl v noci 19. prosince 1938 k psacímu stolu a poslal Lise dopis s přesným chemickým nálezem: „Naše izotopy radia se chovají jako baryum... Jako chemici bychom vlastně měli říci, že u těch nových látek nejde o radium, ale o baryum... Ale jako ‚jaderní fyzici‘ se k tomuto skoku, odporujícímu všem dosavadním poznatkům, zkrátka ještě nemůžeme odhodlat. Snad dokážeš navrhnout nějaké fantastické vysvětlení.“ Hahn věděl, že bez jejího teoretického posvěcení se chemický výsledek neodváží publikovat jako fakt. Průlom v zasněženém lese O několik dní později navštívil Lise v Kungälvu její synovec Otto Robert Frisch, talentovaný experimentální fyzik pracující v Kodani u Nielse Bohra. Během dopolední procházky mrazivou krajinou Frisch původně plánoval diskutovat o svém vlastním výzkumu, ale Lise odmítala mluvit o čemkoliv jiném než o Hahnově dopise. Znala Hahnovu analytickou pečlivost – pokud tvrdil, že chemicky prokázal baryum, nemohl to být omyl. Usedli na padlý kmen v lese a začali počítat. Lise si vybavila Bohrův kapkový model atomového jádra. Podle této představy se jádro nechová jako tuhá kulička, ale jako kapka kapaliny, jejíž tvar drží pohromadě povrchové napětí (způsobené silnou jadernou silou). Jádro uranu je však obrovské a natěsnané 92 kladně nabitými protony, které se navzájem mohutně elektrostaticky odpuzují. Povrchové napětí je u takto obřího jádra na samé hranici stability. Co když dopadající neutron kapku jen mírně rozkmitá? Jádro se protáhne do tvaru piškotu či činky. Uprostřed vznikne zaškrcení. V tu chvíli elektrické odpuzování na obou koncích převáží nad povrchovým napětím a jádro se roztrhne na dva menší fragmenty – například baryum a krypton: 56 + 36 = 92 Matematika seděla. Zůstávala však otázka: kde se vezme kinetická energie nově odmrštěných fragmentů? Lise spočítala, že elektrostatické odpuzování obou vzniklých jader musí uvolnit přibližně 200 MeV (megaelektronvoltů) na jedno jediné rozštěpené jádro. To bylo číslo v říši atomů nevídané – milionykrát převyšující jakoukoliv chemickou reakci. Odkud se tato energie vzala? Lise si z paměti vybavila hodnoty pro výpočet jaderných hmotností. Sečetla hmotnosti nově vzniklých jader a porovnala je s hmotností původního uranu. Výsledek ukázal nepatrný úbytek hmoty – nová jádra byla dohromady o zhruba pětinu hmotnosti protonu lehčí. Hmota se ztratila. Lise okamžitě použila nejslavnější rovnici světa, kterou zformuloval její přítel Albert Einstein: E = m c² Když do rovnice dosadila onen úbytek hmotnosti, vyšlo přesně: 200 MeV Vše do sebe beze zbytku zapadlo. Frisch termín pro tento děj převzal z biologie – nazval jej štěpení (nuclear fission), po vzoru dělení živé buňky. Zkreslený příběh a Matildin efekt Otto Hahn v lednu 1939 publikoval chemický nález barya v německém časopise Naturwissenschaften. Z politických důvodů v nacistickém Německu jméno Meitnerové uvést nemohl – článek s židovskou emigrantkou by byl okamžitě cenzurován. V únoru 1939 vyšla v britském časopise Nature teoretická práce Meitnerové a Frische, která celý proces poprvé fyzikálně vysvětlila, spočítala energii a pojmenovala štěpení. Světová fyzika byla v pozoru. Politická nutnost z roku 1939 se však po válce proměnila v pohodlnou legendu. Když v roce 1945 Královská švédská akademie věd udělila Nobelovu cenu za chemii za rok 1944, laureátem byl výhradně Otto Hahn. Ačkoliv Hahn jejich dlouholetou spolupráci před rokem 1938 v obecné rovině uznával, v otázce samotného štěpení po válce setrvale hájil narativ, že šlo o čistě chemický objev, na kterém fyzika neměla podíl a teoretici jej zprvu zpochybňovali. Historici vědy (zejména Ruth Lewin Sime a Elisabeth Crawford na základě odtajněných archivů Nobelovy nadace) prokázali, že švédský výbor pro chemii fyzikální rozměr objevu bagatelizoval a zásadní podíl Meitnerové ignoroval. Podle oficiálních záznamů byla Lise Meitner během svého života nominována na Nobelovu cenu celkem 49krát (30krát za fyziku, 19krát za chemii) – mimo jiné Maxem Planckem, Nielsem Bohrem či Arthurem Comptonem. Cenu nikdy nezískala. Jde o jeden z nejkřiklavějších projevů tzv. Matildina efektu v dějinách moderní vědy. „S bombou nebudu mít nic společného!“ Když spojenci zahájili přísně tajný projekt Manhattan na konstrukci atomové zbraně, Lise Meitner byla oficiálně vyzvána, aby se k vývoji v Los Alamos připojila. Její odpověď byla nekompromisní: „S bombou nebudu mít nic společného!“ Byla jednou z mála předních jaderných vědců, kteří účast na zbrani rezolutně odmítli z etických důvodů. Když po svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki americký tisk senzacechtivě psal o „židovské matce atomové bomby“, která recept na zbraň vynesla z Berlína v kabelce, hluboce ji to zraňovalo. Celý zbytek života zasvětila obhajobě mírového využití jádra a etické odpovědnosti badatelů. Odkaz, který žádná cena nesmaže Lise Meitner se dočkala uznání, které je ještě vzácnější než Nobelova medaile. Zatímco nobelistů jsou stovky, stabilních i umělých chemických prvků zná periodická tabulka jen 118. V roce 1997 byl prvek s protonovým číslem 109 pojmenován na její počest: meitnerium (Mt). Je dodnes jedinou historickou ženou v dějinách, jejíž jméno nese chemický prvek zcela samostatně (Marie Curie jej v curiu sdílí s manželem Pierrem). Lise Meitner zemřela v anglické Cambridgi v říjnu 1968, krátce před svými 90. narozeninami. Její synovec Otto Frisch pro její náhrobek v Bramley vybral epitaf, který vystihuje celý její pohnutý osud: „Lise Meitner: fyzička, která nikdy neztratila své lidství.“ P.S.: Díky, že jste dočetli až sem, sdílejte prosím příběh svým sledujícím. Každý den sem píšu vedle vědeckých novinek příběh jedné opomíjené vědkyně, nezapomeňte dát sledovat @tkapler pro další. #ŽenyVeVědě #LiseMeitner #JadernáFyzika

Čtyřiadvacetiletý opilý muž ukradl letadlo Cessna 172, vzlétl bez kontaktu s řídicí věží a zamířil k zakázané oblasti nad jadernou elektrárnou Paks, načež po tvrdém přistání se pokusil utéct, ale byl zatčen policií. #Maďarsko #Cessna172 #jadernáelektrárna

Dohoda umožňující Saúdské Arábii obohacovat uran, která byla podepsána v červenci, nyní putuje do Kongresu, avšak vyvolává otázky ohledně podmínek a vazby na Abrahámovské dohody, které Rijád dosud veřejně nepřijal. #jadernáDohoda #SaúdskáArábie #AbrahámovskéDohody

Podle zdrojů agentury Bloomberg se Rusko chystá na intenzivnější útoky proti Ukrajině a zvažuje možnost použití taktických jaderných zbraní v důsledku stagnace mírových jednání a přesvědčení, že předchozí ústupky oslabily jeho pozici. #Ruskoválka #Ukrajina #jadernázbraň

Premiér Fico navrhl převést přípravu nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích pod kontrolu Úřadu vlády a zajistit, aby Jaderná energetická společnost Slovenska (JESS) byla ve 100% vlastnictví státu, přičemž současně probíhají jednání o ocenění podílu ČEZ, který by měl být odkoupen. #JadernáEnergie #Slovensko #JESS

Maďarsko plánuje vrátit svou jadernou elektrárnu Paks na plný výkon 2000 megawattů ve středu po nedávném znovu uvedení dvou ze tří reaktorů, poté co vlny veder a snížené hladiny Dunaje narušily chlazení a vyvolaly potřebu šetření elektřinou. #JadernáEnergie #ElektrárnaPaks #Sucho

Egypt si stěžuje na ruskou společnost Rosatom, která staví jadernou elektrárnu El-Dabaa, kvůli závažným pochybením při betonáži, opakovaným porušením bezpečnostních standardů a neprofesionalitě zaměstnanců, zatímco Rosatom tvrdí, že dodržuje veškeré normy jaderné bezpečnosti. #jadernábezpečnost #Rosatom #Egypt

Záporožská jaderná elektrárna přišla o poslední externí zdroj napájení kvůli poškození nadzemního vedení, což ohrožuje bezpečnost jejích odstavených reaktorů, ačkoli se automaticky spustily nouzové dieselové generátory pro udržení životně důležitých systémů. #ZáporožskáJE #Ukrajina #jadernábezpečnost

Severní Korea podle odhadů Jižní Koreje disponuje 80 až 120 jadernými hlavicemi, přičemž Kim Čong-un zvažuje možnost obnovení dialogu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který nedávno uvedl, že KLDR má pouze 57 jaderných zbraní. #SeverníKorea #jadernáHlavice #DonaldTrump

Maďarská jaderná elektrárna Paks nebude zcela odstavena, neboť po zvýšení hladiny vody v Dunaji budou moci zůstat v provozu dvě turbíny, což umožní obnovení výroby elektřiny na plnou kapacitu. #jadernáelektrárna #Dunaj #maďarsko

ČEZ investuje po prodloužení provozu jaderných bloků až 12 mld. Kč ročně. Potvrzena 80 letá životnost. Ještě nedávno nebylo jistých ani 60 let. Dukovany mají za sebou polovinu. Před 10 + lety, když se mluvilo o nutnosti stavět Temelín, měly Dukovany končit ve 2025 až 2027 #jadernáenergie #Dukovany #ČEZ #CZ

Maďarské úřady potápějí dva říční čluny na Dunaji, aby zvýšily hladinu řeky a zabránily dalšímu uzavření jaderné elektrárny Paks kvůli nedostatku vody, zatímco se očekává zlepšení situace s příchodem srážek v rakouském povodí. #Dunaj #Maďarsko #jadernáelektrárna

Společnost ČEZ oznámila, že plánuje investovat až 12 miliard korun ročně do prodloužení životnosti jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně na 80 let, čímž chce zajistit modernizaci a bezpečnost zařízení s využitím nových technologií a digitalizace provozu. #JadernáEnergetika #DlouháŽivotnost #Digitalizace

Velký zájem tu vzbudil text v Novinkách a můj komentář s odhadem ceny (1 až 1,5 bilionu korun vycházejícím s cen nových jaderek v Evropě a USA) o ceně nových jaderných bloků v Dukovanech a přiznání Karla Havlíčka, že to nebude 400 ale až 700 mld. Kč. Připomínám, že teprve nedávno #jadernáenergie #Dukovany #cenaenergie #CZ #US #EU