Celková důvěra v ekonomiku se stále drží těsně nad svým dlouhodobým průměrem. >>> https://t.co/N5QfsxRTDn #ČSÚ #rychlainformace #konjunkturálníprůzkum #důvěra #ekonomika https://t.co/67c482Y1s7

Pokud se tu teď jede linka, že Grónsko patří Gróňanům, pak je již zase zcela v pořádku trvat na tom, že Evropa patří Evropanům a Česko Čechům, ne? 😉 -

Tohle je přesný. Via fb Petr Dauš: Představte si, že by se někdo rozhodl v ČR opět zřídit „Lidové milice“ (v Polsku ORMO, v NDR Die Kampfgruppen der Arbeiterklasse, v Maďarsku Munkásőrség, dále jen LM), tedy ozbrojenou složku vládnoucí politické strany, aby si strana (prezident) zajistil svou trvalou moc, bez ohledu na další volby. Náborový příspěvek pro nové členy by byl 1,2 milionu korun na osobu a možnost splacení hypoték a půjček do výše 1,4 milionu korun. Měsíční plat by byl 135 tis. Kč. Pro členství v LM nemusíte mít vojenský ani policejní výcvik, stačí Vám maturita, nemusíte být nijak fyzicky zdatný, klidně Vám může být 50+, jen musíte mít řidičák skupiny „B“. Když jste součástí LM, máte pravomoc Policie a navíc vás ochrání „strana“, která vás nevydá žádnému soudu, dokud budete plnit rozkazy. Můžete si dělat co chcete, jste v partě obdobných lůzrů, která může totéž, navzájem se hecujete a máte pocit, že teď jste někdo, něco víc, než jen zadlužený lůzr, což jste byl celý život. Konečně to nandáte těm frajerům ze střední, co byli hezčí, chytřejší, úspěšnější, ... měli lepší auta, hezčí holky, bohaté rodiče, ... Už nejste bezvýznamný, už jste „někdo“ a můžete vraždit za bílého dne. A teď si v textu zkratku „LM“ nahraďte zkratkou „ICE“. Foto: TVhistorieCZ (video), LM v Praze, krátce po 17.11. 1989 -

Posedlost Tomia Okamury ukrajinskou vlajkou je chorobná. Dobrým česko-ukrajinským vztahům neprospívá především tenhle ostudný xenofob v čele sněmovny. Distancovat se od jeho nenávisti a malosti můžem všichni například dalším příspěvkem do sbírky na generátory pro Ukrajinu -

Macinka pouze ukazuje, jaký je ubožák. Honit si body na pomoci 🇺🇦 dětem, které přišly o rodiče, sourozence a svůj domov, může jen opravdový lidský odpad ‼️ -

Pane @AndrejBabis, já vás moc prosím. Nemějte zatvrzelé srdce, poděkujte a podpořte občany země, ve které jste premiérem, za to, jak fantasticky pomáhají Ukrajincům. Jak dokázali sesbírat za několik málo dní mnoho milionů korun. Prosím, nemějte zatvrzelé srdce, jsou věci, které jsou důležitější než politický kalkul. Češi nejsou Tomio Okamura. Češi jsou národ, který má v sobě soucit, laskavost a schopnost pomáhat. Dekuju! -

Adam Klapka v noci připravil první gól v NHL pro Huntera Brzustewicze! 🚨🇨🇿🇺🇲 Klapka k tomu v zápase přidal 7 hitů! 🇺🇲 Hunter Brzustewicz o oslavě gólu a Klapkovi: "Zvedl mě jako kdybych byl jeho dítě nebo co, ani nevím co se stalo. Je to skvělý kluk, už od začátku co jsem v Calgary si mě vzal pod svoje křídla a pomáhá mi. Moc pro mě znamená." -

Olga Richterova, Piráti:,, Minulá vláda, které jsme byli součástí, stáhla tehdy schodek o 100 miliard a povedlo se to bez rozpočtového provizória..." Václav Moravec:,, To není pravda...rozpočtové provizorium bylo..." Aleš Juchelka, ANO:,, A tady vidíte, jakým způsobem Olga Richterova manipuluje po celou dobu s fakty..." VM:,,Vždyť jsem jí korigoval. Aleši Juchelko, korigoval." AJ:,,Nevšiml jsme si. Paní poslankyně, říkejte to tak, jak to ve skutečnosti bylo. Občané ČR si to zaslouží." OR:,, Ale rozpočtové provizorium bylo mnohem kratší..." VM:,, Ne,nebylo." -

Babiš v sobotu: Vláda předloží společného nepolitického kandidáta na prezidenta. Babiš v neděli pro iDnes: Mohla by to být klidně žena, třeba Alena Schillerová je zkušená politička. Masakr - Alena Schillerová, prezidentka ČR. To nezní dobře ani jako vtip! 🫠 https://t.co/piPf4iR1wi -

Babiš: České republice by prezidentka bezpochyby slušela. MF DNES: Takže by to mohla být třeba Alena Schillerová? Babiš: Možná ano, je to zkušená politička. Tohle raději vyvážím rovnou. https://t.co/ycXRH21cAh -

Máme přes 120 milionů korun! Pokud Vás zajímá, jak se prakticky žije v promrzlém Kyjevě, tak jsme včera natočili právě o tom další díl podcastu. Adam je novinář, který žije v Kyjevě, v bytě měl v neděli odpoledne 9 stupňů. Odkaz na díl je v prvním komentáři⬇️ https://t.co/NOK2XzLRYM -

Sparta vzdává hold 🇨🇿🫡 Už po sedmnácté. Letošní ročník je zaměřen na duševní zdraví a posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) – téma, o kterém je důležité mluvit otevřeně. Hrát se bude dnes a ve čtvrtek. Chybět nebudou ani ukázky naší techniky. Děkujeme Spartě za podporu a https://t.co/iWDVAejvZH

Spojenec Ruska Tomio Okamura, zkritizoval akci ukrajinského velvyslanectví, při které byla rozvinuta ukrajinská vlajka na Karlově mostě, podle něho je to provokace vůči našim občanům. Provokace je sloužit Rusku a říká se tomu kolaborace, ty hovado! https://t.co/burGcSFfmn -

Koukám, že vládní strany shání prezidentského kandidáta, který by mohl porazit Petra Pavla. Tak jim to usnadním. Tady je seznam lidí, kteří by podle mě byli v prezidentské volbě favorité proti Petru Pavlovi: -

Řeším pozdní příchod do školy (mou vinou). “Řekni panu učiteli, že mu maminka napsala vysvětlení na Bakaláře.” Pak se zarazím. “No, vy nám s klukama ve 13 už maminka asi neříkáte.” Syn suše: “My vás titulujeme “ten muj zákonnej zástupce.” 😅 -

Bývalý demokratický prezident Spojených států Bill Clinton jako děsivé odsoudil události v americkém městě Minneapolis, kde federální agenti tento měsíc zastřelili dva občany USA. Clinton v prohlášení, které zveřejnil na síti X, varoval Američany před ztrátou svobod a obvinil odpovědné osoby ze lhaní. -

Jediný keramický rezistor, menší než zrnko rýže, zničil celý obvod. Byl to špatný kus. Podle všech pravidel elektrotechniky byl přístroj na pracovním stole selháním. Měl to být záznamník. Inženýr jménem Wilson Greatbatch se pokoušel sestrojit zařízení, které by dokázalo naslouchat zvuku lidského srdce. Sáhl do krabičky se součástkami – možná už s unavenýma očima v šeru – a vytáhl rezistor označený špatnými barevnými proužky. Připájel ho. Utěsnil spoj. Přepnul vypínač. Přístroj nenahrával. Neskřípal šumem. Místo toho začal „mluvit“. Bip. Ticho. Bip. Ticho. Impuls trval 1,8 milisekundy. Ticho přesně jednu sekundu. Greatbatch zíral na osciloskop a sledoval, jak zelená křivka vyletí a spadne. Nebyl lékař; byl elektroinženýr, který kutíl ve stodole za domem. Ale rytmu rozuměl. Došlo mu, že přístroj nenaslouchá. Udílí povely. Ten omyl tloukl přesně jako lidské srdce. Psala se zima 1956 v severní části státu New York. Greatbatch pracoval na farmě pro výzkum chování zvířat, opravoval přístroje a stavěl nejrůznější udělátka. Byl obyčejný muž se zahradou a rodinou, kterou musel uživit. Neměl lékařský titul ani grant. Jenže věděl, jaká je alternativa. Tehdy byl „heart block“ – stav, kdy selže elektrické vedení v srdci – rozsudkem smrti. Pacienta udržovaly při životě jen vnější stroje velké jako televizory, napájené ze zásuvky. Proud musel proniknout kůží přes hrudník a zanechával popáleniny. Bylo to utrpení. A co hůř, nemocní byli přikovaní ke zdi. Nemohli opustit místnost. A když letní bouře vyřadila elektrickou síť, stroj se zastavil. Srdce se zastavilo. Pacient zemřel. Greatbatch se podíval na svůj náhodný obvod. Vešel se do dlaně. Uvědomil si, že když zmenší baterii a celé zařízení dobře utěsní, nemusí stát na pojízdném stolku. Mohlo by být uvnitř těla. Pocítil, jak v něm usedá chladné odhodlání. Našel řešení – a věděl, že mu nikdo neuvěří. V padesátých letech platilo v medicíně nepsané, přísně hájené pravidlo: elektronika do lidského těla nepatří. Argumenty zněly logicky. Lidské tělo je slané, vlhké a nepřátelské prostředí. Kov dokáže zkorodovat během týdnů. Cizí předměty tělo odmítá. A tehdejší baterie byly navíc toxické. Vložit chemický zdroj energie do hrudníku bylo považováno přinejmenším za těžkou nedbalost. „Standardem péče“ byly vnější stroje – kruté, ale známé. Myšlenka, že někoho rozříznete a necháte v něm stroj, zněla jako bezohledná sci-fi. To pravidlo pacienty chránilo před šarlatány. Fungovalo – dokud nenarazilo na Wilsona Greatbatche. Greatbatch přišel domů a podíval se na své úspory. Měl 2 000 dolarů – suma, která tehdy leckde stačila i na menší dům a rodině by vystačila na rok či dva. Byla to jeho pojistka. Nevolal na komisi. Nepsal žádost o grant. Zašel do stodoly, uvolnil si místo na pracovním stole a ty peníze vzal. Rodině řekl, že si budou muset pěstovat vlastní zeleninu. Dal výpověď. Pojistná síť zmizela. Dva roky byl jeho svět jen ta stodola. Boj byl tichý a monotónní. Problém nebyl jen v obvodu, ale v zapouzdření. Jak schovat stroj před imunitním systémem? Zkoušel obalit součástky izolační páskou. Tělní tekutiny se skrz ni prodraly. Zkoušel je zalévat pryskyřicí. Pryskyřice praskala. Každé selhání stálo peníze a těch 2 000 dolarů mizelo jako voda. Lékaři se mu smáli. Když prototyp ukázal inženýrům, připomněli mu, že baterie se jednou vybije. „Pak toho člověka zase rozřízneš, Wilsone,“ říkali. „Je to příliš riskantní.“ On ale dál pájel. Stodolu plnil pach tavicí pryskyřice a cínu. Přezimoval u kamen na dřevo. Upravil obvod tak, aby žral méně energie. Našel nový typ rtuťové baterie. A našel i chirurga – Williama Chardacka –, který byl dost zoufalý na to, aby ho vyslechl. Zařízení vyzkoušeli na psovi. Fungovalo čtyři hodiny. Pak ho tělní tekutiny zkratovaly. Greatbatch nepřestal. Našel způsob, jak přístroj zalít speciálním epoxidem používaným na lodní trupy. Zkusili to znovu. Tentokrát vydržel dny. Pak týdny. Tlak odborné obce nepolevil. Tvrdili, že když přístroj selže, bude z chirurga vrah. Greatbatch odpovídal, že bez přístroje je pacient mrtvý už teď. V roce 1960 se teorie střetla s realitou. Sedmasedmdesátiletý muž umíral na úplný srdeční blok. Srdce tlouklo tak pomalu, že mozek strádal nedostatkem kyslíku. Vnější přístroje selhávaly. Nebyla jiná možnost. Greatbatch podal své zařízení. Vypadalo jako hokejový puk zabalený v plastu. Chirurgové otevřeli hrudník. Přišili elektrody k srdečnímu svalu. Uložili přístroj do dutiny břišní a zašili. V sále se rozhostilo ticho. Čekali na rytmus. Dup–dup. Vypnuli vnější stroj. Vytáhli kabel ze zásuvky. Mužovo srdce tlouklo dál. Poprvé v dějinách udržoval člověka při životě stroj umístěný celý uvnitř jeho těla. Pacient ten den nezemřel. Žil ještě 18 měsíců a nakonec zemřel na příčinu, která se s jeho srdcem netýkala. Greatbatchův omylem zvolený rezistor se proměnil v implantabilní kardiostimulátor. Během několika let se „bezohledný“ nápad stal zlatým standardem. Zařízení, o němž odborníci tvrdili, že pacienty zabije, začalo zachraňovat stovky tisíc životů. A Greatbatch neskončil: další desetiletí věnoval vývoji lithiové baterie, která prodloužila životnost přístrojů z měsíců na roky. Nesnil o lékařském impériu. Patent vlastnil, ale často ho licencoval tak, aby se technologie šířila co nejrychleji. Byl to inženýr, který řešil problémy. Dnes chodí po světě miliony lidí s malým přístrojem v hrudi. Drží jim čas – proto, že jeden inženýr ve stodole sáhl po špatném dílu, zaslechl zvláštní zvuk a odmítl ho přejít. Zdroje: The New York Times (archiv, 2011), Smithsonian Magazine (History of the Pacemaker), National Inventors Hall of Fame. Některé detaily zestručněny. -

Je pondělí. Za minulý týden vláda odmítla poslat bitevníky L-159 Ukrajině, přestože to česká armáda doporučila. A neuvěřitelní Češi za pomoci Slováků a dalších vybrali za 5 dní neuvěřitelných 118 milionů na pomoc Ukrajině. https://t.co/ZFi90Bv0VR -

Posledních pár dnů ukazuje, že Češi jsou stále ochotní a schopní Ukrajině pomáhat a aspoň částečně tak napravit dojem sobeckých zbabělců, který dnes maluje Babišova vláda. Měl bych tu ještě jeden zajímavý příklad https://t.co/Cpvl5b9iq7 -

Edin Džeko si dnes odbyl premiéru v dresu Schalke. Bylo to po 15 letech, kdy opět nastoupil v utkání německé ligové soutěže. Na hřiště se dostal v 67. minutě. O dvacet minut později skóroval a stal se nejstarším střelcem 2. Bundesligy. 🤯💪 https://t.co/7vgGNcxsMi -