Ano, dneska u nás 87% denní tržby bylo kartou. Když nic neuděláme tak lidi tou hotovostí normálně přestanou platit!!! -

Andrej Babiš vysvětlil, jak dodrží závazky vůči NATO. V nové nemocnici bude odpalovací rampa pro bojové rakety, MHD dostane vojenský maskovací nátěr, řepková pole budou bitevní s raketami země-vzduch a každý důchodce dostane příspěvek na samopal AK-47. https://t.co/deMjDbJO66 https://t.co/w3V7VqPy25 -

Na holej pupek říkám: ano, těch 21 miliard na obranu bychom v rozpočtu našli. Dnes v @Interviewct24 jsem znovu zdůraznila, že závazky vůči NATO nejsou dobrovolné. Jsou to závazky, které jsme jako Česká republika přijali a které musíme plnit. Bezpečnost se nedá odkládat na později a už vůbec se na ní nedá šetřit. Pokud to myslíme s obranou této země vážně, musíme být připraveni tyto závazky dodržet. -

Ekonomická asymetrie v praxi: proč Rusko nemůže prodat drahou ropu Zatímco se pozornost světa upírá k napětí v Hormuzském průlivu, které tlačí ceny ropy k novým maximům, v Baltském a Černém moři se odehrává potenciální kolaps ruských veřejných financí. Kyjev právě demonstroval, že k ochromení petrostátu nepotřebujete sankce OSN, ale přesné drony a pochopení globální logistiky. Strategické KO v Baltské flotile Podle čerstvých dat je aktuálně zastaveno přibližně 40 % ruského exportu ropy. Údery na terminály v Primorsku a Usť-Luze nejsou jen efektními videi na sociálních sítích. Jsou to chirurgické řezy do tepen, kterými proudí devizy do Kremlu. Primorsk, ležící jen kousek od finských hranic, byl dosud považován za nedotknutelnou baštu. Tato ochromená infrastruktura v kombinaci s nefunkčním ropovodem Družba staví Moskvu do nezáviděníhodné pozice. Rusko sice disponuje komoditou, po které je hlad, ale ztratilo nástroje, jak ji doručit zákazníkovi. Paradox drahé ropy Konflikt na Blízkém východě byl pro Rusko darem z nebes. Rostoucí ceny ropy mohly sanovat ruský rozpočet a vykrývají válečné výdaje. Tentokrát je to jinak. Ukrajinská strategie „dlouhého dosahu“ vytvořila fyzickou bariéru, kterou nevyřeší žádné diplomatické manévry. Přesun exportu k severním a východním terminálům není řešením, ale nouzovým scénářem s vysokými náklady. Kapacity jsou omezené a asijští kupci, vědomi si ruského zoufalství, si diktují ceny hluboko pod tržním průměrem. Moskva tak čelí dvojímu tlaku: nižším objemům a nižším maržím v době, kdy náklady na válku rekordně rostou. Přitom schopnost Ruska absorbovat šoky závisí na stabilitě energetických příjmů, které tvoří zhruba třetinu federálního rozpočtu. Historická paralela a širší souvislosti Tato situace připomíná „Válku tankerů“ z 80. let mezi Íránem a Irákem, ovšem s moderním technologickým twistem. Rozdíl je v tom, že Ukrajina systematicky likviduje fixní infrastrukturu, jejíž oprava v podmínkách sankcí potrvá měsíce, ne-li roky. Zatímco Rusko odpovídá masivními útoky na civilní cíle, jako byl nálet na Lvov, Ukrajina se soustředí na ekonomickou páteř agresora. Je to posun od opotřebovávací války na frontě k bitvě o to, kdo dříve vyčerpá své finanční rezervy. Kyjev nenašel jen slabinu v ruské protivzdušné obraně, ale především v jeho ekonomickém modelu. Pokud Rusko nedokáže ochránit své exportní uzly v Baltském moři, stává se jeho energetické bohatství uvězněným aktivem. To je zpráva, která by měla zajímat trhy víc než pohyby vojsk v Donbasu. -

Klaus: Původ, minulost a elity před a po roce 1989 Když se po roce 1989 začala psát nová česká politická historie, veřejnost měla pocit, že dochází k výměně elit. Komunistický režim padl, disidenti se dostali do politiky a země se vydala na cestu demokracie a kapitalismu. Jenže při bližším pohledu se ukazuje, že změna nebyla tak jednoduchá. Elity se často nevyměnily. Spíše změnily jazyk, ideologii a dres. Jednou z nejvýraznějších postav této proměny byl Václav Klaus. Dnes je vnímán jako symbol transformace a pravicové politiky 90. let, ale jeho životopis začíná hluboko v minulém režimu. Klaus byl členem Komunistické strany Československa, pracoval ve Státní bance československé, mohl cestovat na Západ a později působil v Prognostickém ústavu Akademie věd – institucích, kam se běžný člověk bez politické prověrky nedostal. To samo o sobě ještě nic neznamená, ale ukazuje to jednu důležitou věc: část lidí, kteří po roce 1989 řídili transformaci, nebyli lidé z okraje režimu, ale lidé zevnitř systému. Když se člověk podívá na rodinné zázemí Václava Klause, narazí na další zajímavé souvislosti. Jeho matka byla rozená Mištinová, což ukazuje na slovenský původ rodiny z matčiny strany. V rodinných dokumentech se objevují jména typická pro Slovensko a východní část bývalého Československa. Už od 90. let se objevují spekulace o tom, že část rodiny mohla mít původ ještě dál na východě, v oblasti dnešní Ukrajiny nebo Podkarpatské Rusi, odkud se v první polovině 20. století stěhovalo mnoho rodin do Čech a na Slovensko. Tyto informace však nikdy nebyly jednoznačně potvrzeny ani vyvráceny a zůstávají v rovině spekulací a rodinných genealogických debat. Zajímavější než samotný etnický původ je ale sociální a politické postavení rodiny. Klaus pocházel z úřednické, vzdělané rodiny, která byla schopná fungovat v systému před rokem 1989 bez zásadních problémů. Nešlo o rodinu disidentů, politických vězňů ani lidí na okraji režimu. Naopak šlo o typickou součást vzdělané střední vrstvy, která byla pro fungování socialistického státu nezbytná – ekonomové, úředníci, odborníci, technokrati. Právě z těchto vrstev se po roce 1989 rekrutovala velká část nové politické a ekonomické elity. Transformace Československa a později České republiky tak nebyla jen střetem disidentů a komunistů, jak se často vypráví. Byla také předáním moci z jedné části státní elity jiné části státní elity – z ideologických komunistů na ekonomické technokraty. A Václav Klaus byl typickým představitelem právě této skupiny. Možná i proto je jeho příběh pro pochopení českých 90. let důležitější než příběhy mnoha jiných politiků. Nejde ani tak o to, odkud přesně pocházela jeho rodina nebo jaký měla národnostní původ. Mnohem důležitější je, že patřil k lidem, kteří byli vzdělaní, systémem prověření, mohli pracovat v klíčových institucích a po roce 1989 byli připraveni převzít řízení ekonomiky i státu. Příběh Václava Klause tak není jen příběhem jednoho politika. Je to příběh celé generace lidí, kteří nezačali svou kariéru po roce 1989, ale dlouho před ním. A možná právě proto se někdy říká jedna věta, která velmi přesně vystihuje českou transformaci: Rok 1989 nevyměnil elity. Rok 1989 vyměnil ideologii elit. -

Americká administrativa je naprosto mimo. Jestli si myslí, že Ukrajina opustí svoji nejvíc opevněnou oblast, aby dostala záruky od člověka, co neví, jestli je ráno, nebo večer, tak to není seriózní partner k diskuzi. Podíl na sdílení zpravodajských informací je stále menší. A jestli nebudou prodávat zbraně, tak tím poškodí maximálně svůj průmysl. Je k zblití, kam se naš spojenec dostal, ale máme to, co máme a s tím musíme pracovat. -

Takže mafián a udavač StB @AndrejBabis stále nevrátil 7,5 miliard, co neprávem čerpal Agrofert, stále je ve střetu zájmů, navíc nechce před soud pro trest za dotační podvod na Čapáku, neřeší kauzy Hrabáč, Charvát, Azbest, ale do Dozimetru se motá? Co jako chce zjistit, že v něm nejel Rakušan, ale za to Vildumetzová a Faltýnek z ANO??? Stále platný starší článek, se kterým jsem si dal práci: https://t.co/u6evHYHMLu -

Tak to je velký krok pro naši bezpečnost. 🛡️Evropská komise schválila 50 mld. Kč pro Česko z programu SAFE na posílení naší obrany. Díky tomu můžeme posílit protivzdušnou obranu, pořídit drony i další moderní vybavení. Tak snad se na to Babišova vláda nevykašle, i když jí obrana nezajímá. Protože přesně tohle jsou ty pravé „peníze pro naše lidi“. Peníze pro naši bezpečnost. ✌🏻 -

Projev Ivana Trojana o odvaze, zapomínání a našich dětech. Letná naslouchala. Naslouchají i naši politici? https://t.co/EcXxMYvyuw

Orbán zavřel plyn Ukrajině. To je akt ubohosti. A celá vláda Andreje Babiše Viktora Orbána nadšeně podporuje, jezdí se fotit do Budapešti nebo na něj pěje absurdní ódy. Taková zahraniční politika poškozuje obraz Česka ve světě. -

Přesně před 60 lety zemřela při železničním neštěstí ve věku necelých osmi let mým rodičům dcera a mým dvěma sestřičkám sestra Andulka. Jen této tragédii v jistém smyslu vděčím za svůj život. Narodil jsem se rok po její smrti, abych tu bolest zmenšil. Žiju s tím celý život a beru to jako závazek. Na den přesně před 25 lety jsem byl při předávání Oscarů jako jeden z nominovaných. V den 40. Andulčiných narozenin jsem začal točit svůj nejznámější film, Pelíšky. Tak alespoň, že se toho naši dožili. -

Neziskovka prosazující absolutní transparentnost neziskovek se konečně 18.března zaregistrovala jako lobbující subjekt. Tuším, že lobbovali i předtím, to však nezávisí na mém úsudku, každopádně je to velký krok k jejich transparentnosti. 👌🏼 https://t.co/UYAu8Rn1py -

Pan Babiš byl zlobbován a indoktrinován dezinformátory, z nichž někteří už jen těžko mohou být více proruští. Zahraniční politiku pak orientuje na Maďarsko a Orbána, jehož ministr pravidelně hlásí důležité informace Lavrovovi. Tragédie.

„Není mi lhostejné, kam bude směřovat Česká republika a mám velké obavy, že bychom mohli jít cestou Maďarska a Slovenska." Ivan Trojan https://t.co/G8kv2IPzcG

Tradiční fronta zmizela. Drony vytvořily zónu smrti, kde logistika prakticky neexistuje. Evakuace kolabuje. Z-blogeři píší o nesmyslných masových útocích a začínají metaforicky volat po nevyhnutelném zmrazení války. -

⛓️‍ Primátor Karviné Jan Wolf nezvedá telefon, protože se nachází v cele předběžného zadržení (CPZ) 👀 🆘 -

„Svěrák je symbolem české kultury. Klaus se stal symbolem arogance a cynismu.“ Výrok Václava Klause o Zdeňku Svěrákovi není jen historicky pokřivený, ale především morálně pokleslý. Označit člověka, který po roce 1989 dlouhodobě podporuje demokracii, občanskou společnost a veřejný prostor, za „symbol komunistického režimu“, vypovídá mnohem více o Klausovi než o Svěrákovi. Klaus se stylizuje do role jakéhosi disidenta kultury, ale realita je jiná. Zatímco lidé jako Svěrák dělali kulturu, divadlo, filmy a snažili se v nesvobodné době vytvářet alespoň nějaký prostor pro normální život, Klaus byl prognostik v Prognostickém ústavu – elitní instituci režimu, kam se obyčejní lidé ani nepřiblížili. Moralizování o tom, kdo byl symbolem režimu, od člověka, který byl součástí jeho ekonomické elity, působí absurdně. Je navíc příznačné, že Klaus dnes útočí právě na lidi, kteří vystupují na demonstracích na obranu demokracie, médií a západní orientace země. Klaus dlouhodobě relativizuje ruskou politiku, útočí na Evropskou unii, zpochybňuje klimatickou vědu, opakuje narativy, které se velmi nápadně shodují s ruskou propagandou. Proto není divu, že mnoho lidí ho dnes vnímá spíše jako hlas ruských zájmů než jako bývalého českého prezidenta. Klausův výrok o Svěrákovi tak není historická analýza, ale politický útok. Je to typická klausovská taktika: místo argumentů diskreditovat osobu, místo debaty vyvolat kulturní válku, místo řešení problémů společnosti hledat nepřátele mezi herci, studenty nebo občanskými iniciativami. Zdeněk Svěrák pro tuto zemi něco vytvořil – filmy, divadlo, písně, humor, jazyk, kulturu. Václav Klaus po sobě zanechal rozdělenou společnost, kupónovou privatizaci s obrovskými tunely, amnestii pro ekonomické zločiny a dnes hlavně permanentní útok na vše, co drží Českou republiku v západním demokratickém prostoru. Pokud chce Klaus mluvit o symbolech, měl by si uvědomit jednu věc: Svěrák je pro mnoho lidí symbolem české kultury. Klaus se pro mnoho lidí stal symbolem cynismu, arogance a politiky, která tuto zemi morálně i politicky posouvala směrem na Východ. A to je možná důvod, proč ho tak rozčilují statisíce lidí na Letné. Protože nepředstavují svět, ve kterém by jeho politika měla budoucnost. -

Pokud mluvíš jako ruský kolaborant, chováš se jako ruský kolaborant, kamarádíš s ruskými kolaboranty, tak jsi ruský koloborant @petr_macinka. https://t.co/q1ndaDPcbe -

Držte mi palce! ✊ Jdu sbírat podpisy poslanců pod ústavní stížnost. Proč? 🤔 Vládní ministři a poslanci složili ústavní slib, že budou respektovat zákony. 🇨🇿 Následně ale schválili rozpočet, který porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti i zákon o výdajích na obranu. Zákony ani Ústava podle mě nejsou trhací kalendář ani toaletní papír – podle vlády zřejmě ano. Děkuji všem poslancům, kteří do toho se mnou půjdou.✌️ -

❗️Chaos, který šíří Babišova vláda kolem tzv. “ruského zákona”, připomíná Babiše mikromanažera z dob covidu. Jak to tedy teď vypadá? V pondělí po Letné Jeroným Tejc oznámil, že se žádný zákon nechystá, o několik hodin později už se podle premiéra Babiše zase chystá. Zástupci https://t.co/4PDkfelwNd