Výběr z X

Andrej Fiskovec

@andrewofpolesia

Vondráček samozřejmě manipuluje. Ani v americké FARA, ani v australské FITS není pro registraci neziskového sektoru (nebo fyzické osoby) dostatečné pouhé finanční plnění ze zahraničí.

V obou případech se vyžaduje jednání na pokyn nebo žádost konkrétní zahraniční vlády.

Babišovci a Okamurovci prostě napsali verzi zákona, která se podobá té ruské nebo gruzínské. Namontovali tam neurčité pojmy, které si lze vykládat jakkoli a ponechají na svévoli svého exekutivního aparátu, aby měli pod kontrolou civilní sektor.

Je to snaha utáhnout šrouby a první otevřený krok k autoritářství. -

USA a Austrálie mají zákon, který rozkrývá finanční toky neziskových organizací. Debata se vede také na úrovni EU. Jdeme západním směrem k větší transparentnosti i v Česku. Opoziční dozimetrická hysterie je účelová a plná lživých narativů! -

✙ 🇨🇿 Kamil Krilov 🇺🇦 ✙

@KamilKrilov

Další z výdobytků "spravedlnosti" pro nadlidi. Andrej Babiš si před pěti lety opět pustil hubu na špacír a křivě obvinil novináře pátrající po pravdě v případě otravy Bečvy ze lži a "novinářské žumpy".

Soud shledal žalobu za oprávněnou a Babiš je opět odsouzen. K úhradě újmy ve výši 200.000 Kč a k omluvě.

A kdo myslíte, že se bude omlouvat? Babiš? Ne. Bude se omlouvat ministerstvo financí, tedy český stát.

A kdo bude platit za opět odsouzeného Babiše těch 200 000 Kč? Babiš ne. Zaplatíme to za něj my všichni.
https://t.co/pbEedTEdQq - Babišův výrok o „novinářské žumpě“ byl poškozující. Ministerstvo se má omluvit - Seznam Zprávy Po pěti letech by se Deník Referendum měl dočkat omluvy za výrok, který pronesl premiér Andrej Babiš v roce 2020. Ministerstvo financí má také redakci zaplatit odškodné ve výši dvě stě tisíc korun.... https://t.co/pbEedTEdQq

Český statistický úřad

@czstatistika

Zatímco v mladší i střední generaci používá internet v mobilu téměř každý, a i ve věku 55 až 74 let jej v roce 2025 používalo 75 % osob, tak mezi seniory nad 75 let to byla jen čtvrtina. https://t.co/9bY4GcgfYW

Český statistický úřad

@czstatistika

💻 Digitální dovednosti v Česku jsou nad průměrem EU.

🛜 Roste jak využívání chytrých telefonů, tak samotného internetu.

👴 Bez internetového připojení zůstávají ve větší míře již jen domácnosti seniorů.

👉 https://t.co/QuDVXZ367s

#ČSÚ #tiskovazprava #ICT https://t.co/8eu6eZ4TSK

Evropská komise v ČR

@ZEK_Praha

🇪🇺 Komisař pro rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu Piotr Serafin navštíví zítra Českou republiku.

Na programu je:
🔹jednání s premiérem @AndrejBabis,
🔹diskuze k víceletému finančnímu rámci,
🔹návštěva laserového centra v Dolních Břežanech.

👉https://t.co/0Y4umMlWUl https://t.co/pVQ9ExntDl

Jan Hřebejk

@JanHrebejk

My máme tetu, 87 let. Kouká na ČTa má celkem přehled, není vůbec ničím dezolátní, má dobrý úsudek i vědomí o tom, co se doma i ve světě děje, nebojí se lékařů ani očkování, ví, že agresor je Rusko a Ukrajina se brání, že premiér a ministr kultury jsou bývalí udavači, ví, kdo je prezidentem v USA a nenosí alobalovou čepici... Nějaký podcast nebo DVTV, Spotlight už si tak snadno nenajde🤷‍♂️ Cesta do zhloupnutí celé společnosti, které vyhovuje politice současné vlády, není otázkou volné tržní soutěže -

Jan Lipavský

@JanLipavsky

Podobný argument se používá i s odkazem na Izrael. Tam existuje například zákon NGO Transparency Law z roku 2016. Ten se ale zaměřuje hlavně na neziskové organizace financované zahraničními vládami. Pokud organizace dostává významnou část peněz od cizích států nebo mezinárodních institucí, musí tuto skutečnost transparentně uvádět například ve výročních zprávách nebo při jednání s parlamentem.

Důležité je, že izraelský zákon se zaměřuje specificky na financování od zahraničních vlád. Neřeší běžné granty od soukromých nadací, univerzit nebo jednotlivých donorů.

Když tyto modely porovnáme, vidíme zásadní rozdíl.
V USA jde o transparentnost lobbingu pro cizí státy. V Izraeli jde o transparentnost financování neziskovek zahraničními vládami.

Oba zákony jsou relativně úzce zaměřené a mají jasně definovaný okruh činností.

Naproti tomu návrh, který se včera vyplul na povrch, pracuje s mnohem širšími pojmy. Hovoří o „zahraničních vazbách“ a „veřejném působení“, které může „ovlivňovat veřejné mínění nebo veřejnou debatu“. Taková formulace může zahrnovat velmi širokou škálu aktivit – od výzkumu přes vzdělávání až po občanské kampaně nebo veřejné komentáře.

To je důvod, proč se kolem podobných návrhů vede tak silná debata. Nejde jen o princip transparentnosti. Ten může být legitimní. Problém nastává ve chvíli, kdy jsou definice napsané tak široce, že mohou zasahovat velkou část běžné mezinárodní spolupráce ve vědě, vzdělávání, podnikání nebo občanské společnosti.

Česko je přitom země, která je silně propojená se světem. Naše univerzity, firmy, výzkumné projekty i neziskové organizace běžně spolupracují se zahraničními partnery. Pokud se taková spolupráce začne automaticky podezírat nebo administrativně zatěžovat, může to mít dopad nejen na občanskou společnost, ale i na otevřenost české ekonomiky, vědy a veřejné debaty.

Další velký problém toho návrhu je to, jak se má vymáhat.

Dozor nad zákonem má podle textu vykonávat Ministerstvo spravedlnosti. To znamená, že právě ministerstvo bude rozhodovat o tom, kdo zákonu podléhá, kdo ho porušil a jaký trest dostane. Jinými slovy: jeden úřad bude určovat, kdo je „v pořádku“ a kdo ne.

Subjekty navíc musí ministerstvu poskytovat součinnost a na jeho výzvu dokládat další informace o své činnosti, financování nebo smlouvách se zahraničními partnery. Pokud podle ministerstva uvedou neúplné nebo zavádějící údaje, může to být přestupek.

Sankce jsou přitom velmi vysoké.
Za administrativní pochybení může přijít pokuta až 1 milion korun.
Za závažnější porušení až 5 milionů korun.
Za uvedení nepravdivých údajů až 10 milionů korun.
A pokud se subjekt vůbec nezaregistruje, pokuta může dosáhnout až 15 milionů korun.

U firem může být sankce ještě vyšší, protože zákon umožňuje uložit pokutu až do výše 10 % ročního obratu.

Tím to ale nekončí. Ministerstvo může také zakázat výkon „zahraničních vazeb“ až na dva roky, a v závažných případech dokonce až na pět let. A pokud by podle ministerstva byla nějaká organizace zřízena jen k obcházení zákona, může stát dokonce navrhnout její zrušení soudem.

A jak už jsem jednou uvedl, problém je, že zákon zároveň používá velmi široké a vágní pojmy jako „zahraniční vazba“, „veřejně relevantní působení“ nebo „ovlivňování veřejné debaty“. Když jsou definice tak gumové a zároveň existují tak vysoké pokuty, dává to státu obrovský prostor rozhodovat, koho zákon postihne a koho ne.

Proto tento návrh zákona považuji za naprosto nepřijatelný a každý jednotlivec, podnikatel i organizace by jej měli hlasitě a jednoznačně odmítnout. Je potřeba dát současné vládní většině jasně najevo, že si naše krásné Česko nenecháme zničit.

Prosba na závěr:
Sdílejte prosím tento text, aby se dostal k co nejvíce lidem, kterých se to může dotknout.

Celý návrh zákona je popsán v tomto článku:
https://t.co/bmL8iTJi02
(2/2) - Po vzoru Ruska. Babišova poradkyně tvoří s poslanci SPD zákon proti neziskovkám - Seznam Zprávy Poradkyně Andreje Babiše pro svobodu slova v tichosti pracuje s poslanci SPD a ANO na zákonu namířeném proti neziskovým organizacím a inspirovaném ruským modelem. Odhaluje ji digitální stopa dokume... https://t.co/bmL8iTJi02

Petr Svěcený

@petr_sveceny

Na závěr repre kariéry nepustil japonské hvězdy k ničemu. A Tokyo Dome si podmanil… Legenda!⚾️🇨🇿❤️ -

Jan Jakob

@Jan_Jakob

Tomio Okamura se často zaklíná Švýcarskem jako vzorem.

Tak tady je jeden čerstvý vzkaz ze Švýcarska: v nedělním referendu 62 % voličů odmítlo návrh na výrazné snížení poplatků za veřejnoprávní rozhlas a televizi – přestože jsou tam podle Reuters nejvyšší na světě. 😉 -

Armáda ČR

@ArmadaCR

Drsný švédský terén, krutá severská zima – to však nezastaví naše nové BVP.

První česká CV90 pokračuje v náročném testování. Chceme mít jistotu, že vše splňuje naše požadavky, než bude 246 nových bojových vozidel pěchoty a pásových obrněných vozidel zavedeno do služby. https://t.co/MWxAsxhcVe

Transparency International 🇨🇿

@Transparency_CZ

Hlídáme mocné a vlivné za Vás. Děkujeme za podporu 💪
 
https://t.co/flB4nNK9kJ

Transparency International 🇨🇿

@Transparency_CZ

💬 „Situace, kdy náměstek narychlo převede funkci jednatele na své příbuzné, je velmi problematická. Takový postup vyvolává důvodné podezření, že jde pouze o formální krok na papíře a náměstek společnost fakticky nadále ovládá,“ upozornila Anna Jakůbková, právnička TI.

Transparency International 🇨🇿

@Transparency_CZ

🔎 Ministerští náměstci jsou veřejnými funkcionáři, kterým je podle zákona o střetu zájmů podnikání zakázáno. Jak @novinkycz zjistily, někteří z nich řízení svých společností po příchodu na resort předali příbuzným.

https://t.co/uDQZnFeX48

Jan Lipavský

@JanLipavsky

Pozor, dlouhé, ale důležité čtení k návrhu zákona Jindřicha Rajchla, Radka Vondráčka a dalších vládních poslanců o "transparentnosti zahraničních vazeb".

V příspěvku postupně popisuji, koho všeho se návrh zákona týká (všech, od jednotlivců přes akademické instituce až po církve), jak to dělají v USA nebo Izraeli (úplně jinak) a jaké pravomoci by stát získal (obrovské, včetně likvidačních sankcí).

Na první pohled se návrh tváří jako opatření proti „zahraničnímu vlivu“, ale když se člověk podívá do textu, zjistí, že je napsaný velmi široce a může dopadnout na velkou část společnosti.

Zákon se totiž netýká jen neziskových organizací. Už v definici je napsáno, že „subjektem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, právnická osoba, jakož i jiné právní nebo faktické uspořádání“ (§ 3 odst. 1). Jinými slovy: zákon může dopadnout na jednotlivce, spolky, firmy, instituce i různé neformální projekty.

Současně zákon říká, že povinnostem podléhá každý subjekt, který má zahraniční vazby (§ 3 odst. 4). Ty jsou definovány velmi široce jako jakýkoli vztah nebo podpora ze zahraničí, která je spojena s činností ve veřejném prostoru a je „způsobilá přímo nebo nepřímo ovlivnit veřejné mínění, veřejnou debatu, politické procesy nebo rozhodování orgánů veřejné moci“ (§ 3 odst. 3).

Veřejným prostorem se přitom rozumí velmi široká škála činností. Zákon výslovně zmiňuje například mediální, vzdělávací, akademické, analytické, výzkumné nebo advokační aktivity (§ 2 odst. 2).

Zákon navíc výslovně říká, že se vztahuje i na neziskové organizace, protože „povinnostem podle tohoto zákona podléhá rovněž každý neziskový subjekt, zejména spolek, nadace, nadační fond, ústav, obecně prospěšná společnost nebo církevní právnická osoba“ (§ 3 odst. 6).

To znamená, že se může týkat nejen neziskovek, ale také univerzit, výzkumných institucí, think-tanků, vzdělávacích projektů, některých firem i jednotlivých odborníků, pokud mají zahraniční partnerství nebo financování.

Pokud subjekt spadá do této definice, musí se zapsat do registru zahraničních vazeb, který vede Ministerstvo spravedlnosti (§ 4). Do registru se přitom zapisují velmi podrobné údaje – například zahraniční partneři, financování, struktura organizace nebo osoby podílející se na činnosti (§ 4 odst. 4).

Problém tohoto návrhu není jen v samotné registraci, ale hlavně v tom, že definice jsou napsané velmi široce a vágně. Není vždy jasné, kde končí běžná mezinárodní spolupráce a kde začíná „zahraniční vlivová činnost“. Takové gumové formulace dávají státu velký prostor rozhodovat, koho do systému zahrne a koho ne.

A právě proto je důležité ten text číst opravdu pozorně. Protože to, co se prezentuje jako zákon proti „cizím agentům“, může v praxi zasáhnout mnohem širší část společnosti.

Od autorů jsme včera mohli slyšet obhajobu, že „Takové zákony mají přece i v USA nebo v Izraeli.“ Ano, mají. Jenže když se podíváme na jejich skutečné znění, zjistíme, že fungují úplně jinak.

Ve Spojených státech existuje zákon Foreign Agents Registration Act (FARA). Ten vznikl už v roce 1938 jako reakce na nacistickou propagandu. Jeho princip je ale poměrně úzký: registrovat se musí ten, kdo v USA jedná jménem zahraniční vlády, politické strany nebo organizace a snaží se ovlivňovat americkou politiku nebo veřejné rozhodování. Typicky jde o lobbistické firmy, PR agentury nebo právní kanceláře pracující pro cizí vlády či státní firmy.

Klíčové je, že americký zákon vyžaduje vztah agent – zahraniční zadavatel. Nestačí jen obecná „zahraniční vazba“. Musí být jasné, že někdo jedná na pokyn nebo ve prospěch konkrétního zahraničního klienta.

Zároveň existuje celá řada výjimek. Zákon se běžně nevztahuje na akademický výzkum, běžnou žurnalistiku, náboženské organizace, humanitární aktivity ani standardní obchodní činnost. Smyslem je transparentnost lobbingu pro cizí státy, nikoli kontrola mezinárodní spolupráce v celé společnosti. (1/2) -

Andrej Fiskovec

@andrewofpolesia

Dobré ráno. Je 1477. den ruské války proti Ukrajině. Zde najdete aktuální thread [11.3.2026]

Here we go ⬇️ -

Nejvyšší soud

@Nejvyssisoud

Nejvyšší soud: Odvolací soud pochybil při práci se znaleckými posudky ve věci odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb za úmrtí novorozence https://t.co/AzzoWKtLQM

Lucia H. 🦁🇺🇦 🇮🇱

@lucyhopes7

My v tý russký prdeli dávno jsme, ne že ne. Rajchl, Bednarik, Foldyna, Turek, Majerová, Okamura, který jezdil na russké propagandistické akce alias vymývaní mozků Voice of Europe. Potichu snaha zlikvidovat neziskovky, které se russkému vlivu věnují. Další na řadě nezávislá média, kdo křičí, že estébáku @AndrejBabis na Seznam, Forum24, Transparency Int. Neovlivní, a další. Postupné ničení nezávislosti ČT a ČRo po vzoru Slovenska a Maďarska.
Vy jste prachobyčejné svině, o co se snažíte ‼️ -