Stojí za pozornost, že reakce Andreje Babiše na situaci v Německu je o řád rozumnější než nejasné mlžení, které produkuje Petr Macinka. Premiér Německu výslovně vyjádřil solidaritu a situaci označil za závažnou. Od ministra zahraničí na druhou stranu slyšíme, že si o tom bude #Babiš #Německo #politika #DE

Motoristé dnes míří za Babišem, chtějí snížit plánovaný schodek státního rozpočtu. Třeba Babišovi navrhnou zrušení úplně zbytečného "ministra" pro sport, prevenci a zdraví. #Babiš #státníRozpočet #politika

Další útok v Německu. V noci na dnešek, zápalné nálože na staveništi v Mnichově. Podle kriminalistů akce cílila proti tamní zbrojařské firmě a měla zřejmě politické pozadí. Dva zadržení podezřelí mají bulharské občanství. #Německo #Mnichov #terorismus #DE #BG

V noci došlo ke žhářskému útoku na staveniště v Mnichově. Podle kriminalistů akce cílila proti tamní zbrojařské firmě a měla zřejmě politické pozadí. Dva zadržení podezřelí mají bulharské občanství. #Mnichov #žhářství #bezpečnost #DE #BG

Dánské úřady uvedly, že odhalily plány a přípravy na ruskou sabotáž v Dánsku. Mezi cíli jsou firmy v obranném průmyslu, řekl listu Berlingske šéf kontrarozvědky. #Dánsko #bezpečnost #špionáž

V důsledku střelby v bytovém domě v centru Minneapolisu zemřeli minimálně dva lidé, včetně podezřelého střelce, a několik dalších osob včetně policistů bylo zraněno. #Minneapolis #střelba #bezpečnost

Moldavsko se ocitá na frontě hybridní války s Ruskem, kdy se obavy o jeho bezpečnost a možné ruské útoky zvyšují, což se projevuje ve veřejném diskurzu a ochotě investovat do obrany a evropské integrace. #Moldavsko #Bezpečnost #HybridníVálka

Při srážce vlaku s popelářským vozem v Prostějově vznikla škoda ve výši osmi milionů korun a sedm osob bylo zraněno, zatímco doprava na trati byla zastavena na šest a půl hodiny. #železnice #nehoda #bezpečnost

Rýžová kaše pro děti značky Nature's promise Bio, dodávaná firmou King Food Bohemia, obsahovala nebezpečné aflatoxiny, které značně překračovaly povolené limity, což vedlo k jejímu stažení z trhu a zahájení správního řízení o pokutě. #bezpečnostpotravin #aflatoxiny #inspekce

Article summary: Koalice SPD a Motoristy vyvolala překvapení nad rozpočtovým deficitem 389 miliard korun na rok 2027, zatímco Německo čelí řetězci znepokojivých incidentů včetně vyšetřování útoku na letišti v Lipsku a exhumace Jana Masaryka přináší nové naděje na objasnění jeho smrti. #rozpočtovýdeficit #exhumace #bezpečnostníincidenty

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se na jednání zdravotního výboru čelil tvrdé kritice ze strany opozičních poslanců za nezákonné sledování zaměstnanců a za to, že kontrakt s externí firmou na tento monitoring nebyl platně zveřejněn, čímž porušil zákon. #šmírování #zdravotnictví #bezpečnostníriziko

Ruský prezident Vladimir Putin zintenzivňuje bezpečnostní opatření včetně použití speciálních neprůstřelných schodů po vzniku obav o svůj život a možné pokusy o atentát, což vyvolalo stížnosti obyvatel Vladivostoku na dopravní zácpy způsobené jeho prezidentskou kolonu. #Putin #bezpečnostníopatření #Vladivostok

Expert varuje, že Rusko se snaží vyvolat strach v Německu jako projev agrese, a Česko by mohlo být také potenciálním cílem tohoto hybridního útoku. #Rusko #bezpečnost #agrese

Maltský soud zprostil viny podnikatele Yorgena Fenecha, obžalovaného z důvodu jeho údajného zaplacení vraždy novinářky Daphne Caruanaové Galiziaové v roce 2017, když porota rozhodla, že nevinný ve dvou bodech obžaloby o podílu na vraždě a zločinném spiknutí. #vražda #Malta #bomba

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský král Karel III. vyjádřili při společné návštěvě výstavy tapisérie z Bayeux v Britském muzeu význam pevných kulturních vztahů mezi Francií a Británií, přičemž Macron označil zapůjčení historického artefaktu jako symbol důvěry a otevřenosti mezi oběma zeměmi. #Bayeux #Francie #Británie #dobrezpravy

Americký herec a režisér George Clooney převzal na Benátském filmovém festivalu Zlatého lva za celoživotní dílo a vyjádřil své názory na politickou situaci a důležitost novinářské práce, přičemž se zúčastnil ceremoniálu po boku své manželky Amal. #GeorgeClooney #BenátskýFilmFestival #ZlatýLev

ONI zadlužovali, ale MY investujeme a PROTO si musíme půjčit 🙂 Ignor Havlíčka pokračuje, protože @AndrejBabis si vše spočítal líp přece a nechybí osočování, dnes to padlo na @MirekTopolanek a údajný tunel za 800 miliard... to vše jen v půlminutě! 🤪 #babišjezlo https://t.co/5bahD96iTE #investice #politika #českárepublika

V době, kdy Berlín uzavírá ruskou ambasádu, zpravodajské agentury různých zemí hlásí zvýšené bezpečnostní riziko a Pobaltí, zatarasené ostnatými ploty a dračími zuby, čeká, kdy to přijde, se ministr zahraničí členské země NATO vydává na rozhovor s maskovaným mužem, který mu tvrdí, že je Thomas Paukner. #Berlín #bezpečnost #NATO

Inspekce objevila v kaši pro batolata Nature’s Promise BIO nadlimitní množství karcinogenního aflatoxinu, což vedlo k nařízení stažení produktu z prodeje a zahájení řízení o pokutě obchodního řetězce Albert. #albert #aflatoxiny #bezpečnostpotravin