Eric Schmidt (ex-Google) po návštěvě Ukrajiny varuje: Rusko se zlepšilo, přechází k totální válce (masová výroba + rychlé inovace). Ukrajinská výhoda v rychlých inovacích mizí (např. reaktivní Šáhedy, vlastní satelity). Hlavní problém je nedostatek masové produkce dronů/zbraní. #Ukrajina#Rusko#Inovace#UA#RU
1
0
Seznam Zprávy
@seznamzpravy.cz · 8.9.2026
V Keni probíhá testování mobilní nemocnice na solární pohon, která, vyvinutá studenty z Technické univerzity v Eindhovenu, usnadňuje přístup k zdravotní péči pro vzdálené komunity ve svízelné situaci. #solárníenergie#zdravotní péče #inovace#dobrezpravy
Nepustit náčelníka gen. štábu na bezpečnostní konferenci do Kyjeva je hrubá chyba. Ukrajina je v současnosti nejrychleji inovující a nejúspěšnější armádou západu. Mít možnost na místě společně se spojenci diskutovat o klíčových inovacích a trendech moderního bojiště je zcela ojedinělá - a náš NGŠ ji zmešká. Dalším tématem budebudoucnost evropské bezpečnostní architektury do které bychom měli chtít taky hovořit. A pak také ekonomická obnova UA a zapojení soukromého kapitálu, kterého bychom se hodně měli chtít účastnit. Proběhne to bez našeho důstojného zastoupení. Ani nepotřebuju slyšet ministrovo zdůvodnění, jsem si celkem jistý, že to bude důvod pouze zástupný. #Ukrajina#bezpečnost#inovace
110
5
Novinky
@novinky.cz · 5.9.2026
Skupina Solar Team z Technické univerzity v Eindhovenu úspěšně otestovala první solární sanitku Stella Juva v odlehlých oblastech Keni, kde během náročných podmínek ujela 800 kilometrů a poskytla zdravotní péči pro přibližně 200 lidí. #solárnítechnologie#sanitka#inovace#dobrezpravy
Střela s plochou dráhou letu Narwhal české technologické skupiny LPP Holding získala první místo v prestižní inovační výzvě NATO‼️🇨🇿👍
ℹ️Narwhal je pozemně odpalovaná podzvuková střela s plochou dráhou letu.
Dosahuje rychlosti až kolem 750 km/h, podle varianty má dolet přibližně 600–770 km a může nést bojovou hlavici o hmotnosti zhruba 40 až 200 kg.
Nejtěžší varianta Narwhal 540 má mít délku asi 4,9 m, rozpětí 3,4 m a vzletovou hmotnost kolem 540 kg.
Střela využívá proudový motor, létá v malé výšce a kombinuje inerciální, satelitní a především optickou navigaci podle terénu, takže má být schopna pokračovat v letu i při silném rušení nebo ztrátě GNSS.
Určena je především k přesným úderům na cíle hluboko v týlu protivníka, například letiště, sklady, velitelská stanoviště nebo infrastrukturu.
(upozornění 😎 - uvedené parametry jsou z veřejně dostupných zdrojů) #technologie#inovace#NATO
116
8
Novinky
@novinky.cz · 3.9.2026
Na výstavišti IFA společnosti Bosch a Siemens představily inovativní domácí spotřebiče integrované s umělou inteligencí, které umožňují interakci pomocí přirozené mluvy a slibují usnadnění každodenních činností, avšak výrobci se musí potýkat s obavami veřejnosti vůči AI. #UměláInteligence#DomácíSpotřebiče#Inovace
🇨🇿 Česká firma vyvinula střelu s dosahem přes 600 km. Prošla testy a NATO ji zařadilo mezi deset finalistů své inovační výzvy.
Skvělá zpráva. Horší je, že její sériová výroba vůbec nemusí být v Česku. Obrana nemusí být jen tupý výdaj. Když to děláme chytře, jsou to zároveň https://t.co/WduJWfbRKZ#ČeskáObrana#Inovace#NATO#CZ
2
2
Milan Mikulecký
@MilanMikulecky · 2.9.2026
Už hodně dlouho (na základě informací z Izraele) říkám, že také izraelská armáda zoufale zaspala a nepřipravila se na masivní nástup FPV dronů. A to mluvíme o armádě, která je v permanentním nasazení, dokáže improvizovat a urychleně zavádět inovace. Nechtějte vědět, jak moc stále spí naprostá většina armád NATO, kde je jakákoli změna v důsledku rozbujelé byrokracie otázkou let.
Znovu opakuji, dosavadní nákupy pro naši armádu z minulých let jsou nákupy pro války, které již nikdy nebudou.
https://t.co/JK2E2nNzCi#armáda#drony#inovace
110
9
Novinky
@novinky.cz · 31.8.2026
Česká republika čelí výraznému zvýšení státního dluhu na 3,7 bilionu korun i při slušném ekonomickém růstu, přičemž loni skončil rozpočet se schodkem 290,7 miliardy korun a budoucí výkonnost ekonomiky ohrožují faktory jako nízká produktivita a vysoké ceny energie. #ČeskáEkonomika#StátníRozpočet#Inovace
Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se stal poradcem pro inovace na italském ministerstvu obrany, kde bude pomáhat Itálii čelit globálním bezpečnostním výzvám. #Ukrajina#inovace#obrana
Němečtí výrobci autodílů se v reakci na klesající vyhlídky automobilového průmyslu přeorientovávají na robotiku a obranný sektor, přičemž čelí ztrátě pracovních míst a rostoucí konkurenci z Číny. #automobilovýprůmysl#inovace#konkurence
Čínský automobilový průmysl se potýká s neudržitelným tempem, které vedlo k uvedení 542 nových modelů za první pět měsíců roku, přičemž domácí prodeje klesají navzdory rostoucím exportům a značky se musí adaptovat na vyzrálejší trh, kde mnoho domácností již vlastní auto. #ČínskýAutomobilovýPrůmysl#Prodeje#Inovace
V létě 1968 odjel osmnáctiletý Ondřej Křivánek z Prahy na několik týdnů do Anglie, aby si procvičil angličtinu. Měl se vrátit na matematicko-fyzikální fakultu (@matfyz). Pak přišla noc z 20. na 21. srpna. Tanky Varšavské smlouvy obsadily Československo. Otec mu před odjezdem řekl jedinou větu: „Jestli přijdou Rusové, nevracej se.“ Zůstal.
O téměř šedesát let později, v březnu 2026, stál tentýž muž v Brně při slavnostním otevření nové laboratoře UltraSTEM v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR). Přivezl technologii, kterou spoluvytvořil a která teď poprvé stojí v Česku.
Křivánek se narodil 1. srpna 1950 v Praze-Bubenči. V osmnácti reprezentoval Československo na Mezinárodní fyzikální olympiádě. Po invazi a nucené emigraci získal stipendium na University of Leeds, vystudoval fyziku s vyznamenáním a pokračoval na Cambridge u Archieho Howieho. Doktorát obhájil v roce 1976.
Pak následovala klasická vědecká pouť špičkového vědce: postdoky v Kjótu, Bellových laboratořích a Berkeley. V Berkeley postavil svůj první spektrometr pro elektronovou energetickou ztrátovou spektroskopii. Později v Gatanu vyvinul systémy, které se staly standardem.
Klíčový problém elektronové mikroskopie byl starý přes padesát let: sférická aberace. Elektronové čočky nedokázaly zaostřit paprsek dost ostře, aby bylo možné spolehlivě vidět jednotlivé atomy. Mnozí experti tvrdili, že to nejde. Křivánek s Niklasem Dellbym to v Cambridge v roce 1997 dokázali. Vznikl první funkční korektor aberací pro skenovací transmisní elektronový mikroskop. V roce 2000 dodali první komerční verzi do IBM. Rozlišení překročilo hranici jednoho ångströmu.
V roce 1997 založili firmu Nion a postupně z ní udělali výrobce celých mikroskopů UltraSTEM. Ty dnes umožňují i vibrační spektroskopii a zobrazování lehkých prvků včetně vodíku bez poškození vzorku. V roce 2020 Křivánek získal Kavliho cenu za nanovědy. Nion později koupil Bruker (@bruker). Křivánek dnes působí jako jeho vědecký poradce a afilovaný profesor na Arizona State University (@ASU).
Do Brna přijel v březnu 2026 jako host. Nová laboratoř UltraSTEM je vybavena špičkovým elektronovým mikroskopem Nion, který je prvním přístrojem svého druhu v Česku. Pracuje s nízkými energiemi elektronů a pokročilými metodami, jako je 4D-STEM a ptychografie. Umožňuje zkoumat citlivé materiály i biologické struktury atom po atomu, aniž by je zničil. Mikroskop stál přes 50 milionů korun a laboratoř je otevřená vědcům z celé Evropy.
Pro české a evropské výzkumníky to znamená konkrétní posun. Brno už dlouho patří mezi silná centra elektronové mikroskopie. S tímto přístrojem získává nástroj, který dovoluje studovat materiály a biologické vzorky na úrovni, kde dříve hrozilo jejich zničení. To otevírá cestu k přesnějšímu výzkumu nových materiálů, polovodičů, katalyzátorů i biomolekul a posiluje mezinárodní spolupráci.
Křivánek na otevření osobně představil historii firmy a technologií, které se staly standardem. Vedle něj seděl nositel Nobelovy ceny Richard Henderson. Příběh se tím uzavřel: chlapec, kterého invaze „uvěznila“ venku, se po téměř šedesáti letech vrátil s know-how, které změnilo obor. Sám zůstal v Americe, ale jeho technologie teď stojí v Brně a slouží dalším generacím.
Elektronová mikroskopie není jen o ostrých fotkách. Umožňuje pochopit, proč materiály fungují, jak se chovají defekty v polovodičích, nebo jak vypadají biologické struktury na úrovni, kde rozhoduje jeden atom. Díky korektorům aberací se z „Hubbleova dalekohledu před opravou“ staly nástroje, které vidí ostře – a teď i u nás.
P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden zajímavý pozitivní příběh. Pomozte je šířit – like, komentář, sdílení, bookmark a hlavně follow, ať vám neuniknou ty příští. Co vás na tomhle příběhu zaujalo nejvíc? #historie#věda#inovace
Můžeme inovovat cenzuru?
Zdá se, že ano.
X otevřel kód se zásahy, které po něm vyžadují státy, včetně toho, kdo a proč.
Brazílie: 665 účtů kandidátů, které X nesmí doporučovat lidem, kteří je nesledují 👀.
Open source dělá cenzuru veřejnou a kontrolovatelnou. Není to kouzelné? 🤷🏽♂️ #Inovace#Cenzura#OpenSource