Díky vakcíně Alditepera, která u nás byla zavedena na přelomu let 1957/1958, klesl výskyt onemocnění z přibližně 50.000 případů z 50. let na pět případů v roce 1989. Dlouhá desetiletí na černý kašel nikdo nezemřel. Od zavedení moderních pertusových vakcín začal podle Šeba počet nakažených narůstat až k 37.510 případům v roce 2024. Na tuto epidemii zemřeli dva kojenci a deset dospělých lidí. Přeočkování současnými moderními vakcínami nic nevyřeší. Je třeba vyvinout typ, který bude bránit přenosu infekce u starších dětí a dospívajících.
18. 4. 2026
37 tisíc nakažených a dva mrtví kojenci. Proč moderní vakcíny proti černému kašli ztrácí dech?
Cílem je určit, jak bude konkrétní lék na daného člověka účinkovat. Interakce mezi geny a léky jsou totiž vzájemné a obousměrné. Některé geny ovlivňují, jak lék působí na organismus, například zda se dokáže navázat na cílové místo. Jiné naopak rozhodují o tom, jak tělo s lékem naloží, tedy například jak rychle ho odbourá.
18. 4. 2026
Proč jeden lék nepůsobí na každého stejně? Významnou roli hraje genetika
Díky vakcíně Alditepera, která u nás byla zavedena na přelomu let 1957/1958, klesl výskyt onemocnění z přibližně 50.000 případů z 50. let na pět případů v roce 1989. Dlouhá desetiletí na černý kašel nikdo nezemřel. Na tuto epidemii zemřeli dva kojenci a deset dospělých lidí. Přeočkování současnými moderními vakcínami nic nevyřeší. Je třeba vyvinout typ, který bude bránit přenosu infekce u starších dětí a dospívajících.
18. 4. 2026
Černý kašel znovu na vzestupu, řešením má být nová vakcína