Kvalita péče ale začíná u psychické kondice lidí, kteří ji poskytují. Vyhoření nevzniká ze dne na den a stejně tak se mu nedá čelit jednorázovým benefitem.
S tímto fenoménem se v posledních letech setkáváme čím dál častěji a moderní medicína k němu přistupuje s velkou vážností. Dnes je vyhoření uznáváno jako legitimní důvod k dlouhodobé rekonvalescenci.
Obecně jsou nejvíce ohroženy profese, které vyžadují dlouhodobou koncentraci, preciznost a nesou vysokou míru odpovědnosti. Ve zdravotnictví se syndrom vyhoření týká takřka všech profesí, od lékařů přes zdravotní sestry po administrativní pracovníky a recepční, kteří jsou v každodenním kontaktu s pacienty.