Byly to celoživotní úspory mého tatínka a dědečka. Tatínkovi pomáhám s jejich správou.

Dopady blízkovýchodního konfliktu pociťuje a podle všeho ještě dlouho pociťovat bude celá naše společnost.

Celkově by si česká ekonomika měla se zvýšenými cenami energií poradit a růst ekonomiky zpomalí jenom mírně.

Důsledky konfliktu na Blízkém východě jsou vidět už teď.

Osobně nicméně stále považuji hororové scénáře za relativně málo pravděpodobné. Kloním se tedy spíše k tomu, že válka v Iránu nám letošní rok ekonomicky znepříjemní, ale zcela nezkazí.

Inflační šok v klasickém slova smyslu se pravděpodobně nedostaví. Místo něj ale ekonomiku čeká méně nápadný, o to však vytrvalejší návrat cenových tlaků.

Cenová regulace pohonných hmot, ropa pod sto dolarů za barel a neoslabující koruna zvyšují šanci, že spotřebitelská inflace v Česku nemusí výrazně překonat hranici tří procent.

Energetický šok z Blízkého východu zasahuje českou ekonomiku v relativně příznivém okamžiku. V Česku totiž pokračuje jak energetická deflace, tak deflace potravinářská, přičemž obojí omezuje riziko rychlého průsaku do spotřebitelských cen.

Po propuknutí konfliktu trh sázel až na trojí zvýšení úrokové sazby ČNB do konce letošního roku, v současnosti to je jen něco přes jedno zvýšení na 3,75 procenta.

Finanční trhy se momentálně přiklánějí k tomu scénáři, že omezení těžby a dopravy ropy skončí během několika týdnů a budeme tak vzpomínat jen na nevýznamnou inflační vlnku.

Trhy to v počáteční fázi konfliktu přehnaly a inflace se obávaly více, než bylo zdrávo. Vzpomínky na začátek války na Ukrajině jsou ještě poměrně čerstvé, avšak situace je podstatně odlišná.

I když jsou to silná slova, považuji to za nebezpečné. Jde o velké riziko, protože to jsou naši politici. Oni by měli vědět, s kým pracují a komu poskytují informace.