Snad už je ta hrůza definitivně zažehnána, tak o tom můžu napsat. Jak jsem měla vlastně hrozně na pohodu těhotenství, tak jsem si to pak vybrala zpátky komplikovanym porodem, a následně ještě hnusnejma poporodníma dysforiema/poporodníma blues. Takhle psychicky špatně mi zas dlouho nebylo, a to opravdu člověk chce, když má doma svoje první malý dítě a obecný očekávání od této životní etapy je spíš to, že bude štěstím srát duhu, než přemejšlet, kdy si nasadí antidepresiva. Proč o tom ale píšu – já jsem samozřejmě z oboru mojí práce věděla, že po porodu se touhle prudkou hormonální výměnou může ženě rozhoupat nálada. Všude psali a říkali “podrážděnost, plačtivost bez důvodu” atd. a takto jsem si to představovala – prostě takový PMS. Samotnou mě tedy nakonec překvapilo, jak hrozný to může bejt. Ze svého okolí jsem o tom nikdy neslyšela (asi si tuhle kartu nikdo nevytáhl až takhle), a ani v ordinaci - kdyby mi s tímto někdo přišel a popisoval stav analogický v té době mému - bych neřekla, že to jsou pouze tyto hormonální dysforie, které za pár dní samy přejdou, až si ty hormony sednou. Považuju tedy za důležitý, aby se o tom více vědělo. Může se to stát po porodu každému, a některé zdroje udávají, že nějakou formu těchto dysforií má až 50 % rodiček. Buďte v tu chvíli pro svoje partnerky, manželky, kamarádky, dcery. A ať jsou to jen tyto dysforie nebo něco horšího (třeba vyložená poporodní deprese), existuje i možnost, kam se obrátit (já nevyužila, ale předávám pro info): https://t.co/BPWXSvqDFy Tak, a teď už snad budem jen srát tu duhu. 😄🌈 #Těhotenství #PoporodníBlues #DuševníZdraví